Chmela (Trikolóra): Léčba koronavirem

12.03.2020 10:13

Pandemie má na ČR už teď mnoho dopadů a je důvodný předpoklad, že další restriktivní opatření budou následovat. Tato situace nám přináší určité těžkosti, ale zároveň se nám díky ní dostává i ponaučení. Některým ponaučením se věnuje i tento text.

Chmela (Trikolóra): Léčba koronavirem
Foto: Trikolóra
Popisek: Trikolóra
reklama

Neděje se často, aby epidemie byla překlasifikována na pandemii, ale v případě koronaviru se tak stalo. Jen pro zajímavost, poslední pandemií byla Španělská chřipka (v období 1918-1920) (ZDE). V době psaní tohoto článku je v ČR evidováno 94 potvrzených případů nákazy koronavirem (ZDE). Panika určitě není namístě. Koronavirus není mor, který ve středověku vyhladil třetinu evropské populace. Nicméně je pravdou, že pokud se podíváme na aktuální situaci v Itálii, tak to v nás může vyvolat racionální obavy. K tomuto okamžiku v Itálii počet identifikovaných případů nakažení koronavirem činí 12 462 lidí, přičemž v důsledku této nemoci doposud zemřelo 827 lidí (ZDE). Zemřelo 6,64 % nakažených! Takto vysoká smrtnost nebyla ani v nejkritičtějších dnech v Číně. Je dlužno podotknout, že obětmi jsou až na výjimky lidé vysokého věku s jinými zdravotními komplikacemi. Toto však na motivaci moderních států k boji proti koronaviru nic nemění. Staří a nemocní nejsou méněcenní, často jsou pro společnost přínosnější než mladí a zdraví. Výše je uvedeno, že počet úmrtí má spojitost s věkem a zdravím pacientů. O Italech je známo, že mají relativně vysoký průměrný věk. Průměrný věk Itala je 44 let. Češi na tom nejsou o moc lépe, průměrný věk Čecha je 42,3 let. Z tohoto se dá vyvodit, že i u nás hrozí podobné konsekvence jako v Itálii, pokud se nepoučíme z jejich chyb a virus podceníme.

Pandemie koronaviru v Evropě je podle mě bohužel teprve na začátku, ale mimo útrapy přináší i určitá poučení. Prvním ponaučením je zjištění, že řada lidí je neuvěřitelně sobecká, krátkozraká, a trpí harpagonským syndromem. Krásně to ilustruje následující skutečnost. Co se týká výskytu tohoto virového onemocnění u nás, až na několik výjimek, drtivá většina pacientů v nedávné době pobývala v severní Itálii, tedy největším epicentru této pandemie v Evropě. Bohužel se ukázalo, že mnozí z těch, kteří v Itálii pobývali, si byli ještě před odjezdem vědomi rizika nákazy koronavirem, a přesto se tam rozhodli trávit dovolenou. Možná jejich motivem byla lítost nad případným propadnutím peněz, možná varování epidemiologů ignorovali, jelikož koronavirus považovali za běžnou chřipku. V nejhorším případě znali všechna rizika viru, ale s ohledem na své mládí a zdraví spoléhali, že případná nákaza bude mít mírný průběh. Je skutečně pravdou, že virus je nejvíce nebezpečný pro staré a nemocné lidi, ale přece žádný mladý a zdravý civilizovaný člověk nemůže takto sobecky uvažovat.

Rovněž se ukázalo, že někteří naši spoluobčané mají sobeckou, harpagonskou povahu, i ve vztahu k opatřením proti šíření tohoto viru. V tomto se nechvalně proslavil Jan Hrušínský, principál divadla Na Jezerce, který za restrikcemi vidí spiknutí proti jeho divadlu (ZDE). Obdobě se vyjádřil Jan Hřebejk na svém Twitteru. Kladně hodnotím, že úlet těchto umělců byl moc dokonce i na jejich souputníky z Pražské kavárny a za jejich výroky je tvrdě kritizovali (ZDE).

Pandemie také potvrdila katastrofální neschopnost EU. Koronavirus v EU se dramaticky už týdny rozšiřuje prakticky geometrickou řadou a EU se maximálně zmohla na vyjádření, že je třeba, aby opatření v zemích EU byla stejná (ZDE). Raději si ani nechci představit, v jakém stavu by byly členské státy EU, pokud by opatření proti koronaviru mohly být činěny pouze orgány EU. S průměrným tempem jejího rozhodování by první opatření přišlo v roce 2022. EU by se měla držet svého kopyta. Dokáže fantasticky organizovat catering, její rauty jsou vyhlášené, ale tím to začíná a končí. Pokud se pouští do něčeho jiného, tak to vždy dopadne katastrofou (viz její poslední pokus proniknout do turistického ruchu při organizování migrace).

Na závěr se sluší uvést něco pozitivního, co nám koronavirus ukázal. Podle mě je spravedlivé pochválit vládu za její snahu v boji proti tomuto zákeřnému viru. Věc řeší razantně ale přiměřeně. Ukázalo se, že v době problémů (moderní je používat slovo „výzva“, na což jsem upřímně už dost alergický) dokáže být naše vláda akceschopná. Jistě by se daly najít menší či větší chyby, ale skutečně věřím, že se vláda maximálně snaží věc řešit, jak nejlépe umí. Další velké pozitivum vidím v tom, že vláda a opozice se dokáží domluvit a hledat společná východiska (ZDE). Je smutné, že musel přijít koronavirus, aby někteří lidé přišli k rozumu a aspoň na nějaký čas přerušili vzájemnou svatou válku.  

Budoucnost bude zřejmě velmi turbulentní, přinese nám minimálně další a další omezení, možná i osobní boj s koronavirem. Následně přijdou i obrovské ekonomické následky. Lidé však v minulosti zažívali i nesrovnatelně horší časy a vždy se díky těmto neblahým událostem posunuli dále. Pevně věřím, že i koronavirus může být pro lidstvo něčím prospěšný. Například tím, že otevře lidem oči, aby se na svět začali dívat více nesobecky a realisticky. Všechno je jen o nás. Jak kdysi řekl Julius Zeyer: "Budoucnost ude taková, jakou si ji uděláme".

(převzato z Profilu)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Martínek (Piráti): Proč poslanci zamítli pirátský návrh prodloužit odklad úvěrů?

21:29 Martínek (Piráti): Proč poslanci zamítli pirátský návrh prodloužit odklad úvěrů?

V rámci projednávání vládního návrhu zákona na rozšíření státních záruk úvěrů jsem předložil pozměňo…