Je ale jedna profese, kde je procento lidí s tendencí žít „na dluh“ vysoce nadprůměrné - a to jsou samotní politici. Když vidím předvolební sliby některých politických stran, nedokážu si představit, jak by třeba Liberec dokázal ufinancovat aspoň polovinu ze slibovaných investic.  Už jsme postavili koupaliště, kde schází voda, teď můžeme slíbit amfiteátr použitelný dva měsíce v roce nebo třeba výstavbu nového bazénu. Schází už jen metro a sníh na Ještědu celý rok.

Jistě, třeba dopravu v MHD můžeme slíbit zadarmo. Je to super, třicet tisíc lidí ušetří třeba tři tisíce korun - zeptejme se, kde na to dopravní podnik vezme? Nebudou těch devadesát milionů scházet někde jinde? Nebo nebude to náhodou brzy omluvenka pro to, aby se omezoval počet linek a zhoršoval technický stav autobusů a tramvají, protože se musí šetřit a je přeci zadarmo?

Nepočítám, že MHD by mohla být skutečně zadarmo - je to jen slib, že skutečné placení za jízdenku neuvidíte, ve skutečnosti se ty peníze vezmou z rozpočtu na něco jiného. To je vlastně podstata většiny dobře znějících slibů - tak nějak rychle zlevnit něco, co je vidět a neřešit, kdo to zaplatí.