Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové.

Já musím říct, že mně se docela líbí návrh usnesení z evropského výboru, s výjimkou jednoho bodu, ke kterému se dostanu následně. Já bych začal tím bodem 6, který zmiňoval můj předřečník, pan místopředseda Štěch. Já si myslím, že tento bod je na rozdíl od pana kolegy Štěcha v pořádku, tím nechci kritizovat vládu, že požaduje zachování peněz na zemědělskou politiku, to je otázka nějakých priorit. Ale ten bod upozorňuje na něco jiného, že nemůže být tedy pozice vlády taková, že chce zachovat kohezní politiku, zemědělskou politiku, přesunout zároveň peníze na klimatické otázky, přitom ústy premiéra minimálně mediálně, nevím, jestli i na jednání evropských rad, požadovat snížení celkového rozpočtu. Čili to je tento rozpor, na který to usnesení upozorňuje, to usnesení neříká, že se má omezit kohezní politika nebo se má omezit zemědělská politika nebo že se nemá investovat do toho, abychom čelili klimatickým změnám. To usnesení říká, že si musíme vybrat. Případně i navýšit, místo snižování rozpočtu. Z tohoto hlediska si myslím, že ten bod 6 je v pořádku.

Teď tedy k tomu bodu, se kterým já mám problém, a to je bod 4, resp. s jeho dovětkem, protože podporovat snahu vlády o rozvoj bezemisních zdrojů energie, myslím si, že je v pořádku. Ten dovětek mj. i jaderný, tam už si nejsem tak jistý. Já si vzpomínám na začátek funkčního období vlády Bohuslava Sobotky, kde jeden z velmi raných bodů byl posuzování garancí za dostavbu dvou bloků JE Temelín, který ČEZ připravoval. Management ČEZ věděl, že bez těchto garancí nemůže o dostavbě rozhodnout, vzhledem k tomu, že ČEZ je obchodní společnost, obchodní korporace, má minoritní akcionáře, nemůže dělat rozhodnutí, která jsou zjevně ztrátová. Tehdy bez garancí jednak na úvěry a na výkupní cenu vyrobené energie ten ekonomický model nevycházel.