Svoboda je mozaika, která sestává z tisíců kamínků z nichž některé máme a některé bohužel ne.

Nemohu říct, že nežijeme v nesvobodné zemi. S určitými výhradami máme svobodu slova, shromažďovací svobodu, svobodně cestujeme, navazujeme obchodní i jiné vztahy, …. ano, jsou desítky zemí, kde jsou jednotlivci různé svobody, z nichž se u nás těšíme, upírány. Jsou země, které jsou na tom daleko hůř. Ale …. znamená to snad, že bychom měli rezignovat na boj za větší svobodu? Argument: „buďme rádi za to, co je – jinde jsou na tom hůř“ je zcela lichý.

Ale jak jsem již psal, tak svoboda je složená ze spousty střípků. Chtěl bych naprosto namátkou zmínit některé svobody, které u nás nemáme (nebo jsou pomalé, omezené apod.) a které jsou jinde k dispozici. A aby nedošlo k omylu, tak nesrovnávám ze zeměmi typu Burkina Faso, Zimbabwe, Somálsko apod. Budu srovnávat s vyspělými zeměmi typu USA, Anglie, Německo apod. Ano – jsou to maličkosti, ale každý střípek do skládačky svobodného života má význam. Všiměte si, že veškeré níže uvedené svobody neomezují svobody někoho jiného.

Takže jdeme na to – co se jinde smí a v ČR nepochopitelně ne?

– Omezování rychlosti motorových vozidel (je jedno zda v obci na 30km/h, na dálnicích apod.). Existuje spousta studií, které korelaci „nízká rychlest = méně nehod“ popírají. V Německu je na dálnicích rychost zpravidla neomezená, v Rakousku se na vybraných úsecích testuje 140km/h apod.