Problému Ukrajiny se věnuje kdekdo. Ale asijsko-tichomořský rozměr válečnických maniakálních představ šéfů NATO v čele s úředníky z USA je přehlížen, protože pro nás je stěžejní Ukrajina. Proto se zaměřím na četnický příběh ve směru na Asii.

Nic nového se neděje

V knize, dokončené na přelomu jara a léta 2024 nazvané Válka civilizací aneb Nejen o americko-ruské válce na Ukrajině vzor 2024, jsem mj. připomenul něco, co se nabízí jako určité srovnání summitu v roce 1999 a v roce 2021. A se summitem 2024. Také v roce 1999 se konal ve Washingtonu. Měl něco společného se summitem z června 2021 v Bruselu: Vůni trapnosti, vycházející ze samotné síly aliance NATO. Rok 2024: je mutací obojího.

V knize jsem upozornil: „V době konání obou summitů aliance NATO jednala rozporuplně. V roce 1999, v době občanské války v Jugoslávii, útočila aliance NATO na proruské Srbsko. Také nechtěně otevřela Balkán islamistům. V roce 2021 bylo NATO pod tlakem kvůli zhroucení aliančního angažmá v Afghánistánu a přitom se snažilo vyvolat představu důležitosti a nepostradatelnosti pro lidstvo.

V roce 1999 NATO začalo éru snahy stát se světovým četníkem. To nakonec vedlo k propuknutí druhé studené války. V roce 2001 na bruselském mikro summitu chtěli Američané skrze NATO ochránit vesmír před vůdci Číny a Ruska a státy EU v alianci k tomu Američanům souhlasně hýkali.“ V roce 2024 již tvrdí: Ano jsme četníky a budeme četníky světa, a demokratické státy jsou tomu rády.