Jako dítě jsem žil s pocitem, že hranice jsou propast, přes které jsou jen na některých místech mosty – přechody. Hranice jako něco neprostupného, nebezpečného. Takovou představu mi komunisti nacpali do hlavy. Ještě jsem zažil ostnaté dráty kolem země, kdy komunisti udělali z celé země jedno velké vězení. A pak to padlo. Už to nebylo vězení, ale pořád to bylo s překážkou. Pak ty překážky padly se vstupem do schengenského prostoru úplně.