Lidové noviny se pokoušejí vytvořit příběh o tom, že ODS „děsí“ lidi a nejspíše „zhnědla“. Pokud redaktory vede strach z radikalizace společnosti, pak jsme na jedné lodi a já je mohu uklidnit, že opravdu „slyší trávu růst“. Stačí si dobře přečíst a poslechnout, co opravdu říkám. Ovšem nabízí se i jiná motivace mých milých „lidovek“. V umně zkonstruovaném příběhu o tom, jak jsem proti pomoci několika nemocným dětem ze Sýrie, nemám samozřejmě šanci, musím opravdu vypadat jako nelidský satanáš. ODS jako ubohá, nahnědlá strana, na extrémním okraji spektra, to by se líbilo panu Babišovi! Celá konstrukce má jedinou vadu: není pravdivá.

Pro pomoc syrským rodinám já i ODS jsme, podporujeme jejich přijetí v ČR, vyzvali jsme dokonce vládu k větší humanitární pomoci v zemích v konfliktním regionu atd. Řekli jsme to zcela jasně. Jen jsme si navíc dovolili dodat, že tu nemusejí být pořád, že vláda nám má sdělit svou představu o migrační politice, říci, jak se zabývá nebezpečími s tím spojenými a jaké jsou její postoje v této věci v rámci EU. Migrace, uprchlictví a azyl souvisejí s integrací a bezpečností, to ví už dnes v Evropě každý rozumný člověk. Nebojme se nepříjemných témat, když o něčem nemluvíme, neznamená to, že to neexistuje. Mluvme o nich otevřeně a hledejme demokratická řešení. A to ODS dělá.