Už třetí rok, se na ni valí bez sebemenší přestávky jedna pohroma za druhou: imigranti, rusko-ukrajinský spor, imigranti, řecká insolvence a zase imigranti. Ještě, že máme tu „herdek babu“ Merkelovou, ona to za nás vyřeší…(nebo nevyřeší?)

Jinak by někoho mohlo napadnout i něco jako srovnání s deseti egyptskými ranami, které, pokud si dobře pamatuju, přišly prý za trest…Ale nechme konspirací, že?

Ono stačí, do jaké prekérní situace dostává celý starý kontinent tahle poslední imigrantská vlna. Nemyslím tím nyní v tuto chvíli ale prekérní situaci celkově pro občany států Evropské unie, nýbrž pro tisícovky bruselských úředníků, tichošlápků a představitelů tzv. evropské vlády.

V celé své nahotě se totiž během uplynulých několika měsíců ukázalo, že celá slavná Evropská unie je jaksi bezzubá a zubní protéza se zatím nějak nekoná. Ukazuje se, že i přes slavnostní proklamace o společném postupu při krizových situacích si v opravdové krizové situaci každý členský stát dělá to, co chce. Tedy hlavně ti mocnější - rozumějme tomu tak, že dělají spíš, co „uznají za vhodné“.

Trochu to připomíná grotesku. Němou sice ne, poněvadž slov létá vzduchem stále víc než dost, jenomže za nimi stále váznou nějaké ty konkrétní činy a skutky. A pokud se něco děje, tak bych to – pokud bych byl psychiatr – asi mohl nazvat, že se tak děje jaksi schizofrenně. Nejdřív všichni svorně nadávají Maďarům za plot, teď povolávají armádu. Ještě před dvěma týdny byli všichni uprchlíci Syřany, bojujícími o holý život, najednou je třeba odlišovat ekonomické migranty.