Děkuji. Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády, já jsem se přihlásil s přednostním právem, protože bych za dvě minuty nestačil reagovat na to demagogické vystoupení paní kolegyně Langšádlové, se kterým zásadně nesouhlasím, protože i k té klimatické změně samozřejmě došlo konáním lidí a předřečník pan kolega Jan Zahradník moc dobře ví, o čem mluvíme, když mluvíme o Šumavě. Proč jsme se snažili o zákon o Národním parku Šumava?

Jestli si někdo neuvědomuje to neřešení a přivazování se ke stromům, aby nemohli lesníci odstranit ty kůrovcem napadené stromy, znamenalo odlesnění Šumavy, snížení vody nebo zásob vody v Šumavě. Teplota povrchu na té odlesněné části dosahuje přes 40 stupňů Celsia, kdežto v té zalesněné části nedosahuje ani 20 stupňů. Jaký je odpar? Uvědomujeme si tedy, co se stalo?

To je nejen rozšíření toho lýkožrouta smrkového, ale je to samozřejmě dopad ekonomický, ekologický a katastrofální pro občana. A jestli to nebudeme řešit, nebudeme dělat zásahy, které - ten příměr já považuji za správný, který použil kolega Zahradník, protože to je opravdu nemoc. To je taková nákaza, která se šíří českou krajinou. Dříve jsme měli dvě třetiny svého území zalesněny a zdravými lesy.

Podívejme se na ty lesy dnes, ať už je to na Vysočině, ať už je to na Šumavě. A když se podíváte na ten postup kůrovce, z jedné strany ze Šumavy, z druhé strany z Vysočiny, tak Jihočeský kraj je sevřený v tuhle chvíli, když jedete po dálnici D3, tak vidíte přesně, jak vypadá Mojský les. Ten je celý suchý. A dřív to bylo krásné místo, kam chodili občané Českých Budějovic a okolí na procházku, protože to bylo, promiňte mi, z centra města pouhé čtyři kilometry.