K největšímu poklesu došlo v roce 2009 a teprve v roce 2010 dochází v EU k opětovnému nárůstu výjezdů a oživení cestovního ruchu - viz tabulka 1. Porovnání vývoje v České republice a ve světě je patrné z tabulky 2. V roce 2012 se celosvětová příjezdová turistika poprvé vyšplhala nad údaj, který znamená více než 1 miliardu turistů. V roce 2013 se předpokládá růst 3 až 4 % počtu mezinárodních příjezdů, což znamená to mírné zpomalení tempa růstu. Do České republiky přicestovalo v roce 2012 celkem 7,2 milionu turistů. Je to sice v porovnání s předešlými roky nejvíce, ale bohužel se ukazuje, že přijíždějící klientela utrácí mnohem méně než v minulosti. Nejvíce turistů přijíždělo ze sousedního Německa 2012 (1,4 milionů), ale statistiky zaznamenaly také skokový nárůst počtu turistů z Ruska a také ze Slovenska a Polska. Nejvíce turistů přijíždí stále do hlavního města a v Praze se zvýšil počet zahraničních návštěvníků z Asie (Jihokorejců, Číňanů) a také z Jižní Afriky. Do Prahy míří logicky nejvíce zahraničních turistů – za rok 2012 je to 65,2 %. Hodí se v této souvislosti připomenout, že v posledních letech bylo v Praze zprovozněno až příliš mnoho hotelů, které kvůli přežití musely snižovat ceny. Zahraniční turisté vyhledávají zpravidla vícehvězdičkové hotely, zejména čtyřhvězdičkové. Cestovní ruch je významný pro celé hospodářství - přispívá do státního rozpočtu 6,9 procenty a podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti v České republice je 7,6 procenta.
Přesto je cestovní ruch podle mého názoru nedoceněný a stále nemá podporu, jakou by si zasloužil. Doposud je roztříštěný marketing na úrovni jednotlivých krajů či turistických regionů a ideálně nefunguje ani spolupráce veřejného sektoru s podnikatelskými subjekty. Zásadní je i další zvyšování kvality služeb poskytovaných turistům.
Význam domácího cestovního ruchu Zejména po roce 2009 je pro Českou republiku stále významnější domácí cestovní ruch. Během sezóny v roce 2009 si Češi většinou odpustili zahraniční dovolenou a více zůstávali doma. Stále více Čechů si totiž uvědomuje, že plnohodnotnou dovolenou lze strávit i v České republice a dokonce se na některá místa rádi vracejí.
V žebříčku oblíbenosti se na přední místa posunuly zážitkové dovolené, jejichž součástí jsou například kulturní programy, možnost ochutnat regionální produkty nebo lokální gastronomii. Aby se návštěvníci vraceli na stejná místa, musí jim umět lidé působící v cestovním ruchu poskytnout kvalitní služby, za nimiž se budou návštěvníci rádi vracet. Zní to jednoduše, ale jak v praxi na to? Dokážu si vybavit svoje vlastní zkušenosti, kdy člověk přichází poprvé do nového prostředí. První dojem si návštěvník udělá obvykle již na recepci. Následují další služby, kde je třeba vystupovat profesionálně a s ochotou. Každý se rád vrací tam, kde mu bylo příjemně, vytvořil si osobní vztah k místu a k lidem. I výzkumy dokázaly, že člověk jezdí na dovolenou na základě doporučení známých a na základě předchozích dobrých zkušeností. Důležitou roli ovšem hraje také marketing celého produktu a služeb.
Úspěšně rozvíjený cestovní ruch muže pomoci zvyšovat konkurenceschopnost České republiky. Na každé nově vzniklé pracovní místo v oblasti turistiky se mohou vázat další, neboť turisté vyžadují komplexní řadu služeb. Jde navíc o obor, ve kterém se stále otevírají nové možnosti.
Cestovní ruch se stal pro mnoho zemí zdrojem bohatství. U nás sice nemáme moře ani Alpy, ale Česká republika má množství dobře zachovaných historických objektů. Je zde přes dva tisíce hradů a zámků, na seznamu světového dědictví UNESCO je zapsáno dvanáct českých historických památek, což představuje jednu z nejhustších sítí těchto památek v Evropě. V republice máme více než 30 lázeňských míst a bez nadsázky patříme k lázeňským velmocím. Česká republika je bohatá i na přírodní krásy. Nejenom hlavní město Praha, ale i další místa jsou vhodná pro pořádání kongresů a různých akcí incentivního cestovního ruchu.
Základem je spolupráce Vedle individuálního přístupu lidí k turistům je nutné, aby obecně rostla spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu.
Osobně jsem během své životní dráhy působila jako průvodkyně pro domácí, ale i zahraniční klientelu, provozovala jsem turistické informační centrum a cestovní kancelář. V rámci samosprávy ve městě, ale například i v radě kraje, jsem řešila cestovní ruch na místní i regionální úrovni. V současné době se snažím své poznatky a zkušenosti uplatnit v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Cestovní ruch má v České republice stále ohromný potenciál, který je třeba využít. Pro zlepšení cestovního ruchu je dlouhodobě třeba řešit dvě priority - zvyšování kvality všech služeb a účinnou spolupráci veřejného a podnikatelského sektoru. Je zde společný zájem všech - co nejvíce spokojených turistů, kteří se k nám budou vracet a šířit zprávy o příjemném pobytu, kvalitních službách a hezkém prostředí. Spokojený turista je zdrojem prosperity jednotlivých podnikatelů, dané lokality a příslušného regionu, ale také přínosem pro celou českou ekonomiku.
Ing. Jana Fischerová, CSc., předsedkyně podvýboru cestovního ruchu Poslanecké sněmovny PČR
Vyšlo v časopise Obec a finance
Psali jsme:
Ing. Jana Fischerová, CSc.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jana Fischerová - profil
