Jsem Republikán. Ne snad jen proto, že je to dnes prostě ”in” vzhledem k událostem v USA. V následujícím článku vám rád prozradím proč jsem se nejen stal Republikánem v devadesátých letech, ale proč jím jsem i nyní.

Ti z vás, kteří si pamatují velmi dobře události z roku 1989 a dále, mi zcela jistě potvrdí jeden postřeh, který může znamenat v nadcházejících parlamentních volbách v roce 2017 významný obrat v úvahách občanů naší země a ve změti polopravd a lží, které na ně chrlí různá média si uvědomí jeden jistý fakt, který je nepopíratelný a prochází dobou do listopadu 1989 do dneška i dále do let budoucích.

Předně bychom si měli nastínit pohled na potitika jako obecnou charakteristiku. Politik, velmi zjednodušeně řečeno, by měl být vynikající rétor, vizionář, manažer a diplomat v jedné osobě. Politik by měl nejen umět vyjednávat, taktizovat, ale především znát mapu. Politik by měl umět číst historii a aplikovat důsledky svých předchůdců na historii po jejich vládním období. Vyvarovat se starých chyb. Politik by měl umět analyzovat situaci a bez emocí, či naservírovaných nálepek ”pravice” nebo ”levice” nebo ”systémová strana” případně ”extrémistická strana”, by měl dokázat číst své protivníky a předvídat důsledky jejich kroků nejen na rok dopředu, ale na celá desetiletí. Orientace v domácí i mezinárodní politice a znalost politického spektra vlastní země i společenství zemí jako NATO a EU je rovněž základním, ale málo viditelným předpokladem u úspěšného politika. Tedy u politika, jehož působení ve vedení státu bude mít pozitivní efekt pro zemi a především pro občany.

Dostáváme se tedy k historickému bodu, zpět v čase, do let devadesátých. Po sametové komedii jsem cítil potřebu potvrdit změnu ale hlavně zajistit, aby se změna vyvíjela správným směrem. To se ovšem nedělo. Jak víme, komunisté, například Vlastimil Tlustý z ODS, nebo Vladimír Dlouhý z ODA hlásali fráze o svobodě a demokracii a kdesi v zákulisí mezitím probíhalo rozkrádání majetku bývalé ČSSR přesně podle tehdejšího ministra Ježka, který to přiznal v televizi s 25. letým odstupem, kdy je vše řádně promlčeno. Ježek přiznal, že šlo o to rozkrást zemi, zhasnout a ti nejdravější aby si urvali co nejvíc. Komunisté se přes noc proměnili v kapitalisty a k politické moci si sametovým divadélkem připsali ještě i moc kapitálu. V té době všichni nadšeně tleskali zázraku ekonomie a ikoně české pravice Václavu Klausovi, který kradení jeho soudruhů z ODS lidem jaksi přetransformoval a zúžil do dvou vět: “neexistují špinavé peníze” a “je třeba si utáhnout opasky, aby později bylo lépe” přičemž zapomněl dodat komu že bude později lépe. Máme 25 let po revoluci a lépe je oněm komunistickým kádrům v kabátě velkopodnikatele a občan? Ten si utahuje opasek dál a sleduje dál stejnou Českou televizi, kde mu stejná redaktorka Marcela Augustová hlásá jak roste ekonomika, spotřeba a životní úroveň v dnešní demokratické společnosti díky systémovým stranám ve vládě. Před listopadem 1989 hlásala tatáž moderátorka tehdy v Československé televizi v pořadu  Pionýrská vlaštovka, jak kvete naše socialistická vlast a naše budoucnost –pionýři – předvoj KSČ. Časy se pro někoho změnily, pro někoho jde všechno dál. Ano bude líp – a bylo, ale jak pro koho.

Opasky občanů se dále utahují, NATO nás nebrání před invazí muslimů do naší domovské Evropy a EU diktuje co má dělat podnikatel, či běžný občan a jak má vypadat zboží v celé říši EU a bohatě nás zásobují novými předpisy, ale i nevítanými spoluobčany, kteří si občas vyhodí do vzduchu kavárnu, nebo vystřílí samopalem redakci novin, či odpálí letadlo s 300 pasažéry, kteří nikomu nic zlého neudělali. EU je výhodou už jen gigantickým korporacím, které nasávají dotace a rozrůstají se jako rakovina do všech zemí a sfér podnikání, ať jde o Agrofert, nebo PPF Group.