Víte, dámy a pánové, já jsem lodní mechanik, nejsem pedagog a do školy jsem tedy jenom chodil. Mám pět dětí, takže mám zkušenost ze školy tím, že moje děti také chodí do školy. Mám manželku učitelku, takže vím o tom, jaké problémy mají. Přátelé moji, kolegové, já vám něco řeknu. Nezlobte se na mne, když to řeknu tak explicitně. Já 27 let vidím, jak tady przníme české školství. Nezlobte se, že používám takové slovo, které se vůbec nehodí do Sněmovny. Ale to, co tady předvádíme za těch 27 let v tom školství, můžeme se plácat po rameni, jak chceme, jak je to všechno dobré, ale vy přece víte, jaká je skutečnost, jaké jsou dneska maturity, jaké jsou obory, kolik nás to stojí a co to vlastně je.

A my jsme se dostali někam v této chvíli, že tady máme schválit nějaký zákon, a já tedy nepedagog jsem šel a zeptal jsem se na odborových svazech "Prosím vás, řekněte mi, zdali to chcete nebo nechcete, protože vy zastupujete ty učitele.". Bylo mi řečeno i na krajském odborovém svazu "Pane poslanče, je to nedokonalé, ale prosím vás, přijměte to, je to posun dopředu.".