Vláda nechala vyhotovit nový překlad Istanbulské úmluvy a já se už nemůžu dočkat, až jej dostanu k nahlédnutí. Pokud se zcela zásadním způsobem nebude lišit od toho předešlého (a to jistě nebude), tak jediný skutečný účel tohoto dokumentu zůstane stejný. I nadále tedy nepůjde o snahu omezit násilí na ženách, jak se nám mnozí snaží nalhat, ale o snahu sebrat voleným zástupcům lidu velkou část moci a předat ji nikým nevoleným skupinám aktivistů, kteří tak získají další prostředky a vyšší legitimitu k útokům na nejdůležitější prvek naší společnosti – k útokům na rodinu. Ve stručnosti: Istanbulská úmluva je prvním krokem k zavedení další verze totality (vláda nikým nevolených skupin není ničím jiným) a dalším krokem v kulturní revoluci, jíž mnozí, a to vcelku oprávněně, říkají revoluce neomarxistická.

V uvedených souvislostech proto bude zajímavé sledovat, kdo všechno bude hlasovat pro schválení Istanbulské dohody. Je logické, že půjde o politické subjekty, které mají na zavedení nových pořádků zájem, a proto musí splňovat alespoň jedno z následujících dvou kritérií:

1. musí jít o neomarxistické kulturní revolucionáře