V moderované diskusi na kanálu ČT24 dne 12. března v pořadu 90?ČT24 nasadila Česká televize (ČT) k tématu „Úlohy pro veřejnoprávní média“ svého generálního ředitele Petra Dvořáka. V jedné části přizvala také nezávislého publicistu Erika Besta a s ČT zájmově spojeného filmového režiséra a producenta Václava Marhoula. Diskuse vyzněla jako typická přesilovka.
Publicista Best v úvodu k dotazu moderátora na objektivitu ČT trefně poznamenal: „Je to jenom otázka, jestli je tak objektivní, jak má být, jestli slouží celé veřejnosti, jestli nefandí určitým politikům víc než ostatním.“ A upozornil, že nejen on, který dlouhodobě vysílání pečlivě sleduje, ale i veřejnost ví a z vysílání může poznat, komu a kterým stranám ČT v rozporu se statutem veřejnoprávního média fandí. Připustil jen, že veřejnoprávní televize obvykle může sloužit vládnoucí moci a že jej překvapuje, když v Česku je tomu jinak a ČT „slouží někomu jinému… občas říkám, že jsou to děti OKD a ČEZu“. Best si také optimisticky zažertoval: „Objektivní divák velice dobře pochopí, komu fandíte, teď vidím trošku posun, že jsem tady poprvé za čtyři pět let, pocit, že musíte být o něco objektivnější než doposud“.
Kritický Bestův pohled a názor na stranickost vysílání ČT usilovně vyvraceli jak Václav Marhoul, tak generální ředitel ČT Petr Dvořák. Moderátor a po něm i generální ředitel Dvořák se dožadovali důkazů. Oba se však přitom uchýlili k pozoruhodnému manipulativnímu postupu. Jako fakta nabízeli jen data a hodnocení, která vycházejí pro ČT příznivě. Zamlčeli, že existují data a analytické závěry (některé se objevují i ve Výročních zprávách o činnosti ČT a Rady ČT), které prokazují významné porušování vyváženosti a nestrannosti. Ano, některá data a analýzy nasvědčují i dlouhodobě přetrvávající praxi prvků cenzury, manipulaci, účelovému výběru i zamlčování informací a na druhé straně výraznému zvýhodňování jistých stran, osob a názorů.
Marhoulovsky totální odsudek komerčních televizí a totální obhajoba „bezchybné“ ČT za blahovolného přihlížení generálního ředitele ČT působily až komicky. S námitkou neobjektivnosti ČT a s problémem podjatosti producentů, filmových tvůrců a herců, kteří jako on získávají příspěvky a příjmy právě i od České televize se totiž V. Marhoul vyrovnal až fanaticky. Vyrukoval s nepravdivým tvrzením, že jen ČT je vázána zákonem a svým kodexem, komerční televize prý podle Marhoula mají jen jednu normu, vydělat peníze, a on sám je považuje za zcela nedůvěryhodné. Kampaň, kterou vedou někteří politici, producenti, herci, osoby spjaté svými zájmy s ČT proti kritikům neobjektivnosti a manipulativních postupů ČT, prý nelze vůbec považovat za střet zájmů, protože podle V. Marhoula jejich benefity a příjmy od ČT jsou prý jen částí jejich celkových příjmů.
Bylo by jistě projevem lidské poctivosti i odborné kompetence, pokud by generální ředitel ČT P. Dvořák a producent V. Marhoul dokázali přiznat dlouhodobě existující stranickost a konkrétní závažná pochybení ve vysílání zpravodajství a publicistiky ČT i v dalších oblastech. Oni to ale nedokázali. Jako osoby zaujaté vedli v režii ČT „férovou“ diskusi dva proti jednomu, v níž nepohodlná fakta zapírali nebo bagatelizovali.
Právě z takové formy a průběhu diskuse, z opomíjení nebo zamlčování nepříjemných faktů mohl nutně vzniknout v divákovi ten pocit, který zmínil po dotazu na objektivitu ČT publicista Erik Best. Česká televize fandí sama sobě a určitým zájmovým a názorovým skupinám nekriticky. V přímém přenosu, za účasti generálního ředitele, bylo možné vidět, jak se to dělá, aby na obrazovce převážil jediný správný názor, tedy názor ČT či těch, komu ČT fandí. Mám za to, že skutečná informační demokracie a zásada objektivity veřejnoprávního média si žádá poněkud jinou kulturu.
Miroslav Grebeníček
publikováno 19. března 2018 v deníku Haló noviny
Převzato z profilu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
