Milé kolegyně, kolegové,
mně svrběly prsty v té hodinové debatě o sportu, protože to je moje srdcová záležitost, ale viděli jste, že jsem se udržel, přišlo by mně nepatřičné k průběhu té debaty, když jsem tam svítil první v pořadí, abych to ještě větvil faktickými. Tak já něco okomentuju v rámci té rozpravy, nebojte, nebude to nijak obstrukčně dlouhé. Já věřím, že to bude věcné a objektivní. Nebude to taky na pět minutek, ale signalizuju někde, kdo chce jít na svačinu, napít se, odhaduju třeba do 20 minut. Tak první, z jaké pozice mluvím? Já myslím, že tady za odéesku budu mluvit z pozice, která se dá charakterizovat dvěma slovy. Objektivita a nepokrytectví. Proč to říkám? Odéeska v roce 2014 z těch stran, které jsou ve Sněmovně teď a byly ve Sněmovně v roce 2014, nesvítila u zavedení zákona o státní službě.
Já to říkám dlouhodobě naplacato, nestydím se za to, zákonem o státní službě a dokresluje to ten klíčový závěr z analýzy státní služba 2.0, kterou zadala ještě naše vláda, byla zveřejněna za současné vlády, tak věřím, že nikdo ani zleva, ani zprava nebudete objektivitu té analýzy státní správa 2.0 jakkoliv zpochybňovat, jak tady teďka to různě lítalo. Tak prosím vás, ten závěr, já říkám dlouhodobě. Zákon o státní službě přinesl této zemi dodržování procesů, nikoliv doručování výsledků. To říká sama státní správa, která tu analýzu vypracovala. Takže my jsme v roce 2014 nesvítili u vzniku zákona o státní službě, navrhovali jsme zamítnutí návrhu, tak teď si můžeme s klidným srdcem dovolit zase nesvítit u toho zrušení, které já na rovinu říkám, je vlastně provedeno za čtyři minus. Já kdybych s tím cílem souhlasil, jako že s tím souhlasím, to jsou ta moje první slova, tak se to nedá realizovat tímto způsobem a nebojte, tím se dostávám přesně k tomu dnešnímu sněmovní tisku 77. Když se tady debatovalo o samotném jádrovém zákoně o sedmdesát šestce, ten si myslím, že z pohledu právního obsahu si takovou míru kritiky nezasloužil. Třeba na rozdíl od stavebního zákona, což je principiálně velmi podobný případ, nevznikal v uvozovkách nikde u externího subjektu mimo sféru státu, ale vznikal na Úřadu vlády. Vznikal u člověka, u špičkového právníka, který slouží státu bez ohledu na politickou reprezentaci, pan doktor Kněžínek a jeho tým se tím nikdy netajili, takže myslím si, že sedmdesát šestka samotný jádrový zákon si tolik kritiky nezasloužil. Ale o sedmdesát sedmičce já jsem na obou veřejných jednáních ústavně-právního výboru – a řeknu to i tady – říkal jenom to nejhorší, vážení kolegové, a teď padni komu padni, omlouvám se, že dělám nechtěně reklamu jednomu z podcastů, ale ona ta věta je opravdu naprosto... (Poslanci R. Vondráčkovi spadla lahev s pitím, vystupující mu ji podává.)
Ona ta věta je naprosto objektivní. Kdo jste podali pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 77, ať z koalice nebo z opozice, těch opozičních tam je velmi výrazně méně, tak všechny, všechny pozměňovací návrhy do jednoho jsou materiálně přílepky. Já říkám materiálně. Z pohledu jejich věcného obsahu vůbec nesouvisí se zrušením státní služby, vůbec nesouvisí s tím, že překlápíme, překlopíte režim zaměstnávání státních úředníků do režimu soukromoprávního, v zásadě do režimu úředníků územně samosprávných celků. Žádný z pozměňovacích návrhů, který dnes budeme hlasovat, ani jeden z nich nesouvisí s meritem projednávané věci. Jsme ve změnovém doprovodném zákoně. Změnové doprovodné zákony mají souviset s tím svým jádrovým zákonem. Nemají se stát sběrným podvozkem, ve kterém si ať koalice nebo opozice vzpomenou na všechno, co jim v současném světě chybí, a narvou tam jako pejsek kočička do toho podvozku úplně všechno, co zrovna aktuálně potřebují vyřešit na tomto světě. Takže sedmdesát sedmička, takhle to říkám i jako poslanec i jako zpravodaj, je jenom soubor materiálních přílepků. Já určitě nebudu ani iniciovat, ani se pod něj nepřipodepíšu pod ústavní stížnost, která by případně proti tomu směřovala, ale v rozporu s přílepkovou judikaturou Ústavního soudu, která je v této zemi dlouhodobá, ustálená, jsou to všechno materiální přílepky. Tolik takový ten obecný rámec a já nebojte, nebudu procházet, proto jsem avizoval, že budu snad věcný, nebudu procházet všechny pozměňovací návrhy. Já bych je mohl opravdu kritizovat nejen touto jednotnou nebo jednotící červenou nití té přílepkové materiality, mohl bych je kritizovat i detailně téměř každý z nich. Neudělám to, vypíchl jsem, člověk má prioritizovat, priorit má být, já myslím, že tři, je to správné maximum, jak se říká pět priorit už není, takže já zmíním tři nejvíc signifikantní a ona jsou každá trošku z jiného ranku.
Je Petr Macinka arogantní?Anketa
První z těch tří a budu se hodně překrývat s kolegy. První z těch přílepků, já ho nazývám nehraje se rovina, nehraje se fair play. To je ten přílepek pana kolegy Žbánka, prostřednictvím pana předsedy, který zavádí funkční období. Teď to zjednodušuju tajemníků obecně vedoucích úřadů. Ono se to týká hlavního města Prahy, krajů a tak dále. Pro zjednodušení budu říkat tajemníků. Já bych ještě dokázal pochopit, protože jsem člověk soutěživý, jsem celý život ze soukromého sektoru, tak myslím si, že lidi mají podléhat nějakému relativně častému a pravidelnému hodnocení jejich výkonu, jejich kompetencí, jejich posouvání se. Takže já bych tu debatu ještě dokázal uvítat, ale proč jsem řekl, že se nehraje rovina? Proč jsem řekl, že se nehraje fair play? Na tom návrhu snad nejsou ani nejhorší ta samotná věcná ustanovení, změna jednotlivých paragrafů § 11 zákona o úřednících územně samosprávných celků a tak dále, ale já za absolutně nefér, absolutně nefér považuju ta přechodná ustanovení tak, jak jsou napsána, protože co se děje. Dějí se díky těm dvěma přechodným ustanovením v zásadě dvě věci. Zase možná teď nechtěně, jak jsem avizoval já to nebudu ani iniciovat, ani podepisovat, spolupodepisovat, tak podle mého názoru je na hranici pravé a nepravé retroaktivity to, jak ta přechodná ustanovení jsou nastavena.
Za prvé se v zásadě pouští ten systém. To ještě není ta hra s retroaktivitou. Pouští se ten systém bez jakéhokoliv přechodné období, to znamená opravdu dopadá prakticky okamžitě na všechny tajemníky. Ale co je vlastně nejhorší, jak se bude postupovat, a to je přechodné ustanovení obsažené v čl. 24, v jeho bodu 2. Jak se bude postupovat u tajemníků, kteří jsou ve funkci nebo budou ve funkci k okamžiku nabytí tohoto zákona? Já si myslím a proto jsem použil ta slova o tom, že to není fér, že tady tedy pan kolega Žbánek, prostřednictvím pana předsedy, nehraje rovinu, nehraje fér.
Já jsem vždycky ze sportu si myslel, že platí varianta, že pravidla platí od začátku závodu do jeho konce. To znamená, pak by třeba platilo, že se to u jednotlivých tajemníků – teď to uvádím jako příklad – zavede tak, až jim skončí a teď z jakéhokoliv důvodu jejich funkční období. Ne. My naopak jdeme bazukou toho přechodného ustanovení do běhu toho jejich aktuálního funkčního období a měníme pravidla v průběhu závodu. Takže pane kolego, já váš životopis neznám, ale předpokládám, že sportem jste naprosto nedotčen a opravdu nějakou jako klasickou poučkou fair play a neměnit pravidla v průběhu závodu, to asi vám opravdu nic neříká. Co totiž to přechodné ustanovení říká? Tajemníci, kteří jsou ve funkci ke dni nabytí účinnosti toho zákona a u nichž ta funkce byla tedy vykonávaná, řeknu SIS nebo je vykonávána SIS, tak to funkční období uplyne nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tomuto vedoucímu úřadu se funkční období podle předchozí věty prodlužuje nejdéle do doby, než bude funkce, do níž byl jmenován, obsazena jmenováním podle zákona č. 312, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tam je to riziko, které správně změní kolegové z opozice, že v zásadě se vyberou noví tajemníci. A pokračuje to: „nejdéle však o 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí, uplyne-li doba určitá podle věty první později.“ Jinými slovy ti tajemníci, kteří s něčím takovým nemohli počítat, tak to přechodné ustanovení opravdu nastavuje jejich podříznutí, katování, já nevím, jak to tvrději nazvat.
Takže to je ten první z pozměňovacích návrhů, který chci zmínit. Opravdu je absolutně nefér, měníme pravidla v průběhu závodu, i když bych s tou konkurencí, s měřením výkonu, s obnovováním a s přesoutěžováním třeba věcně chtěl souhlasit, tak v okamžiku kdy správnou věc uděláte neférovým způsobem, tak dehonestujete tu samotnou správnou věc.
To druhé ustanovení, které chci zmínit, já ho nazývám pokračujeme nebo koalice pokračuje. Já jsem se snažil přesvědčit kolegy z hnutí ANO, u kterých si myslím, že to nebylo nějak drivováno a je to spíš u nich podle mě mlčení, zavírání očí nebo něčím takovým, čili teď ať neříkám celá koalice, ale část koalice pokračuje v dětinském rozkopávání báboviček. To je ten pozměňovací návrh, který nejvíc, nejvíc obhajoval kolega Libor Vondráček prostřednictvím pana předsedy, který opravdu malicherně, když prostě my jsme v té válce s prezidentem, tak budeme řešit i úplné marginálie, jo. A prostě přijde-li do Sněmovny jakýkoliv návrh zákona, ve kterém my budeme moci tu bábovičku tomu prezidentovi se snažit rozkopat, tak mu ji prostě rozkopáme. To je přece obsah toho pozměňováku.
V české Ústavě, a to je ustanovení, které se nezměnilo, je v čl. 63 kontrasignovaná pravomoc, zdůrazňuju kontrasignovaná, tak čeho se vláda sebevědomá vláda bojí, kontrasignovaná pravomoc,63 odst. 1 písm. e), pravomoc prezidenta pověřit a odvolávat vedoucí zastupitelských misí. Takhle zní článek české Ústavy. Nikdy až do tohohle dětinského malicherného pozměňováku nebylo za celou historii České republiky od vzniku 1993 nebyly jakékoliv pochybnosti o výkladu tohoto ustanovení Ústavy. To znamená debatovat o tom, že máme dvě kategorie zástupců naší země v zahraničí, to znamená zástupce u jednotlivých států, tam, kde má Česká republika zastupitelskou misi, a zástupce naší země u těch významných mezinárodních organizací, u těch nejvýznamnějších, tady se bavíme na prstech obou rukou, ale bavíme se pouze o jednotkách těch absolutně nejvýznamnějších zahraničních institucích a organizacích, tak rozlišovat tohleto ústavní pravidlo, které se v Ústavě nezměnilo, nikdo ho nikdy nenapadal, a teď ho rozšoupávat do tady těch dvou kategorií, je opravdu dětinské rozkopávání báboviček.
Takže já jsem tu prosbu nahlas řekl na ústavně-právním výboru, byl jsem z těch, kdo navrhoval rozdělení té procedury. Stejně tak tu proceduru budu navrhovat jako zpravodaj i tady na plénu, aby se ten pozměňovací návrh kolegy Libora Vondráčka, byť byl zahrnut a je zahrnut do áčkového výborového pozměňovacího návrhu, tak aby se ten bod hlasoval samostatně, tak já se jenom chci obrátit opravdu věcně s pokornou prosbou na kolegy z hnutí ANO, jestli tady u toho chtějí svítit. Já vždycky k tomu dodávám, ať zase jsem objektivní a zkontrolujte si to na mých sociálních sítích, já nikdy nemažu žádné příspěvky, nikdy nic, nikdy nikoho nebanuju, takže se můžete podívat na můj příspěvek ze 4. prosince, kdy jsem reagoval na tehdejší vystoupení těsně před jmenováním Andreje Babiše premiérem této země. Tak jsem reagoval, že pokud splní to, co tehdy v tom videu ze 4. prosince deklaroval národu, takže je jmenován naprosto oprávněně, legitimně a v souladu s volbami. A doprovázel jsem to mnohokrát tím, že jsem říkal, v době od parlamentních voleb do zhruba konce roku nebo přelomu roku jsem já jako občan této země, ne jako poslanec, vnímal to, že dvě nejtěžší váhy české politiky, prezident a premiér, k sobě našli tvrdou, ale nějakou věcnou komunikační linku. To, kam pan premiér odjel a s ním tedy kolegové i vy z hnutí ANO, já naprosto nechápu, že jste začali svítit u těch báboviček, u toho pískoviště, kde někteří vaši členové koalice si potřebují odehrát malicherné války, tak tohle já absolutně nechápu a nemá to nic společného s naším politickým zakotvením, každého z nás.
Takže já chci ještě poprosit nejsilnější klub, 80 hlasů v této Sněmovně, aby u pozměňovacího návrhu A7 zvážili nějaký racionální soudný přístup k výkonu politiky v této zemi, k tomu, jestli spolu mají nejvyšší ústavní činitelé věcně komunikovat, anebo jestli se připojíte k malicherným dětinským válkám, respektive válečkám nebo já nevím jak to nazvat, už jsem nechtěl opakovat do třetice bábovičky. Takže to je ten druhý pozměňovací návrh, na který chci upozornit.
A třetí, u něj se zastavím nejvíc. On je srdcový, ale tady padla opravdu spousta argumentů a já taky, já budu sázet jeden argument za druhým. A to je ten pozměňovací návrh pod písmenem E3 pana ministra Šťastného, respektive načtený samozřejmě tady na plénu, a to je naprosto normální nebo přihlásil se k němu kolega Nacher, ale pan ministr se k němu hlásí, takže proto říkám pozměňovací návrh pana ministra Šťastného. To je to zrušení dozorčí komise Národní sportovní agentury. Tak pár věcných poznámek a většina z nich byla připravená předtím než proběhla ta přestřelka ve faktické. Ale pak zareaguju i na to, co padlo v té faktické, protože tam byly některé podpásovky. Tak to, co jsem měl připravené před tou přestřelkou, je faktické.
Národní sportovní agentura rozhoduje rok co rok, ta částka je, klepu do dřeva zaplaťpánbůh, stále mírně stoupající. My sportovci bychom si přáli, aby narůstala rychleji. A teď zase vláda od vlády, takže mírně stoupající, rozhoduje o jednotkách miliard někde mezi v posledních letech 6 a 9 miliardami nebo 8 miliardami korun rozdělenými formou dotací do českého sportu. Takovýto orgán si nepochybně, takováto státní instituce si nepochybně kromě těch standardních kontrol, které tady zmiňoval pan ministr, ať už je to kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu, ať už to je finanční kontrola ze strany Ministerstva financí, zaslouží i politickou kontrolu.
Je mně líto, že pan ministr, který je přece politik bytostně celým svým životem, tak tady kritizuje slovo politická kontrola. Proboha, máme-li státní instituci, která rozděluje miliardy do užitečných věcí v této zemi, tak nad ní má existovat vedle těch státních kontrol i politická kontrola. Copak někdo z vás popírá zastupitelskou demokracii? Copak někdo popírá to, že Poslanecká sněmovna je srdcem české demokracie a ta Poslanecká sněmovna nemá tu politickou kontrolu vykonávat? Tak to jste se snad úplně zbláznili a popíráte roli tohoto parlamentu nebo této Poslanecké sněmovny. To mě od pana Šťastného, od pana ministra, který je celoživotní politik a já se za to slovo nestydím, jsem také politik, tak popření této politické funkce kontrolní mně přijde úplně vlastně mimózní.
Za druhé, a to už tady padlo, v dozorčí komisi je rovnoměrné zastoupení, tak jak jsme to zákonem z roku 2023 navrhli, rovnoměrné zastoupení Poslanecké sněmovny i Senátu.
Za třetí, navrhli jsme a hlavně jsme to fakticky dodrželi jako tehdejší koalice při volbě jednotlivých členů dozorčí komise, a ta jména už tady padla, nebudu je opakovat, tak jsme dodrželi zastoupení koalice i opozice. Tak má jakýkoliv kontrolní orgán v jakékoliv státní instituci, kde se na nominacích členů toho kontrolního orgánu podílí parlament, tak takto má vypadat. A tak jsme to Národní sportovní agentuře a u její dozorčí komise dodrželi. To znamená koalice i opozice se na té kontrole podílely.
Za čtvrté, a to tady nepadlo, dozorčí komise tady byla shazována jako nefunkční celek s odvoláním na jeden zápis. Dozorčí komisi jsme v té organizačně funkční novele zákona o podpoře sportu z roku 2023 nastavili velmi silná oprávnění.
Já uvedu příklad. Třeba oprávnění navrhnout předsedovi vlády odvolání členů rady, to znamená odvolání toho boardu Národní sportovní agentury. Při jakémkoliv zjištění pochybností nezůstanou ty případné věcné podněty – teď odhlížím od odvolání členů Rady Národní sportovní agentury – tak ty podněty od dozorčí komise nezůstanou uvnitř té instituce. Mnoho dozorčích orgánů to nemá takto nastaveno, tak dozorčí komise NSA eskaluje ty věci podle zákona opět přímo předsedovi vlády. Tak to jsou slabá oprávnění. A to, pan ministr už tady teď není, snad někde slyší, to je nefunkční orgán, to je špatně nastavený orgán?
Pátá poznámka, která byla připravena před těmi faktickými, před tou přestřelkou. A už se blížím ke konci. My jsme tu organizačně funkční novelu zákona o podpoře sportu, kterou jsme do architektury Národní sportovní agentury dozorčí komisi ustavili, tak jsme ji připravovali tady více než rok. Věřím, že tady sedí kolegové, kteří by potvrdili i z opozice, že jsme od počátku tehdy tu organizačně funkční novelu zákona o podpoře sportu připravili napříč touto Sněmovnou. Dokonce když si dohledáte – pro fajnšmekry – všechna hlasování až do toho finálního tady na plénu, to znamená všechna hlasování o podpoře nebo nepodpoře té organizačně funkční novely v garančním výboru, ve školském výboru, v podvýboru pro sport, kde se to všechno probíralo, tak ta hlasování o podpoře tady té novely byla jednomyslná, zdůrazňuju naprosto jednomyslná.
Na posledním hlasování tady na plénu, samozřejmě, a tam zase chápu, to teď neberte jako jakoukoliv kritiku, padlo nějaké politické rozhodnutí u části tehdejší opozice, kde část opozice v zásadě držela to hlasování z předchozích projednání ve výborech a podvýborech Poslanecké sněmovny a podpořila tu organizačně funkční novelu. Tam bylo vysoce přes 100 hlasů a část opozice už to v tom finálním hlasování tady na plénu ve třetím čtení nepodpořila. Ale opravdu, pokud si dohledáte záznamy, zápisy a hlasování z doby, kdy jsme v průběhu let 2022 a 2023 připravovali organizačně funkční novelu, kterou se dozorčí komise Národní sportovní agentury ustavila, tak mělo toto řešení z důvodu jeho věcnosti, z důvodu jeho správnosti podporu napříč celým politickým spektrem.
A teď už jenom opravdu poznámky, já už bych končil, takže tohle bych věřím, stihl snad i ve faktické. To, proč jsem se nehlásil předtím, protože jsem věděl, že to snad budu schopen zopakovat tady.
Tak k tomu, co řekl pan ministr. On avizoval a adresoval to velmi kriticky, že dozorčí komise Národní sportovní agentury se sešla naposledy 26. 9. 2025, to znamená 14 dnů před volbami. Tak prosím vás, pokud se nepochybně to vedení Národní sportovní agentury, to znamená board Národní sportovní agentury, Rada Národní sportovní agentury po volbách ustavuje z pohledu jmenování ze strany vlády, tak to, že dozorčí orgán čeká na ustanovení toho řídícího nebo statutárního orgánu Národní sportovní agentury, tak je naprosto logické.
Takže doplním jenom to, že 16. 12. byl odvolán nebo byli odvoláni dva členové Rady Národní sportovní agentury a teprve 26. 1. po více jak dalším měsíci bylo jmenováno nové vedení Národní sportovní agentury, to znamená, řeknu, dojmenováni ti dva zbývající členové Rady Národní sportovní agentury, aby vůbec byla usnášeníschopná. Protože v celém tom mezidobí od odvolání dvou členů Rady Národní sportovní agentury až do jejich nového jmenování, to znamená do 26. 1., ta rada, to znamená ten board nebyl usnášeníschopný, tak za této situace má zasedat, konat, adresovat někomu, kdo není usnášeníschopný dozorčí orgán? To přece nedává logiku.
Za druhé tady byla zmínka o Pirátech. Tak já tady chci zmínit, a pan ministr to zase dával do souvislosti a použil Piráty, předpokládám, že bez dohody s nimi jako argument pro politizaci činnosti dozorčí komise Národní sportovní agentury. Ten argument je naprosto nepravdivý. Členem dozorčí komise Národní sportovní agentury a omlouvám se takhle na dálku, že musím vyvrátit tu nepravdu pana ministra, byl nominant Pirátů, ono to je dohledatelné veřejně, tak jinak bych si to netroufl říct, pan Arnošt Štěpánek. On je ze sousedního kraje, my se velmi dobře známe, tykáme si s ním. Já jsem s tím tu situaci probíral.
A pan Štěpánek – a teď to vlastně, řeknu pochvalně, byl z těch, kdo po odchodu Pirátů z vlády prostě dobrovolně nesetrval na té funkci, kam se dostal díky působení Pirátů ve vládní koalici, zachoval se podle mě správně, standardně, tak jak se v normální demokracii má člověk zachovat. Pokud jsem opustil jako strana koalici a byl jsem nominantem koalice do té funkce, tak s koncem mé mateřské strany v koalici odcházím z té funkce. Takhle jednoduché to bylo, to znamená ten argument Piráty směrem k politizaci dozorčí komise Národní sportovní agentury je absolutně nepravdivý. Pro ověření – myslím si, že se můžete spojit s panem Arnoštem Štěpánkem, on je činný v politice, kdokoliv z vás. A pravdivost mých slov dosvědčí.
Pak tady pan ministr zmínil, že se dozorčí komise sešla jenom čtyřikrát ročně. No v zákonu o podpoře sportu je za a) nastaveno že se schází alespoň čtyřikrát ročně a omlouvám se, mně kvartální výkon kontrolní působnosti přijde více než dostatečný, naprosto správný. Byli jsme přísní. Dokonce tady tehdejší opozice a tehdejší kolegové z hnutí ANO navrhovali pozměňovákem snížení počtu zasedání dozorčí komise na dvakrát ročně. My jsme naopak od dozorčí komise chtěli výtlak. To znamená přímo do zákona jsme nastavili čtyři zasedání ročně. To znamená používat tento argument, který je nastaven přímo zákonem, jako argument nefunkčnosti tohoto orgánu, je zase úplně mimo mísu.
Jo, a poslední zmínka, ta je teda velmi osobní, protože se týká o člena, ne o bývalého člena naší strany. My se k němu hrdě hlásíme. Prosím vás, udělat tady z expředsedy Národní sportovní agentury, za kterého se činnost Národní sportovní agentury prokazatelně výrazně zlepšila oproti těm dvěma předchozím, ty nebudu jmenovat, neudělám to co pan ministr, který to tady hodil tou jedovatou cenou na Ondřeje Šebka, tak za Ondřeje Šebka se činnost Národní sportovní agentury oproti dvěma předcházejícím předsedům Národní sportovní agentury, a byli z vašich řad, já je nebudu jmenovat nebudu takovej podrazák, tak za činnosti Ondřeje Šebka se činnost Národní agentury velmi výrazně zlepšila.
Naházet na něj to, že si cestoval někde po světě, že si někde užíval ve světě, takhle ta slova tady pan ministr řekl a říkal je zcela vědomě, tak je absolutní lež, nepravda. Mimo jiné ty zahraniční cesty předsedy Národní sportovní agentury byly předmětem velké kontroly dozorčí komise ještě v době, kdy byl členem dozorčí komise Arnošt Štěpánek, který na to podal podnět a dozorčí komise to jednomyslně prověřila s detailem všech těch zahraničních cest. A k žádnému cestování po světě bez pracovního výkonu nebo výtlaku nedocházelo. Takže, pane ministře, házet špínu jmenovitě na člověka, který se vám nemůže bránit, není členem této Sněmovny, není tady na zasedání, je další podpásovka a vlastně druhý absolutně neférový bod, který tady zmiňuju. Takže já se naopak expředsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka zastávám. On toho advokáta nepotřebuje. Ale v okamžiku, kdy tady házíte jedovaté sliny a házíte jmenovitě na člověka, který tady není, tak si myslím, že ten člověk si naše zastání zaslouží. Je to všechno dohledatelné, je to zkontrolovatelné.
Ty cesty, teď to zjednodušuju, nepopíšu úplně všechny, měly jeden společný cíl. Měly cíl získat do České republiky většinou významné sportovní akce, o jejichž přidělení rozhoduje kongres té dané mezinárodní sportovní asociace třeba (?), a tak dále, kde ten kongres je svolán na určité místo, kam ten předseda cestoval proto, aby získal vyjednáváním na tom kongresu pro Českou republiku některou z významných sportovních akcí.
Tolik za mě vše, děkuju mnohokrát.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
