Opozice má přirozeně právo tento postoj kritizovat a navrhovat opak – tedy zbraně na Ukrajinu dodávat. Chce to např. Miroslav Kalousek. V pravicové opozici není jediný. Ti, co razí tento postup, by ale měli naší veřejnosti říci celou pravdu. Tedy že dodávkami zbraní vědomě, podtrhuji vědomě, odmítají a definitivně ukončují snahy o hledání politického východiska.

Protože tím shazují ze stolu dohody z Minsku II. Dokumenty vypracované a podepsané za přímé účasti Německa a Francie a podporované celou EU. Dohody, které jsou dnes jediným praktickým základem k nevojenskému řešení situace. Říkají, že Minsk I nepřinesl výsledky a nepřinese je ani Minsk II. Že se příměří nedodržuje, nebo alespoň ne všude. Je otázka, zda stoprocentní a okamžitý klid zbraní byl v tak vyhroceném konfliktu vůbec možný. Právě pro to jsou v Minsku II stanoveny lhůty. Ale odepisovat dohodu pár dní po jejím podpisu je nezodpovědné.

Zastánci dodávek zbraní by však zejména měli říci české veřejnosti, že tento postup neznamená jen odmítnutí Minsku II. Že se hlavně jedná o pokus řešit konflikt vojensky. To má být cesta k míru?