Vládní koalici se za poslední tři týdny povedl fakt geniální tah - téma číslo jedna byl sjezd Sudetoněmeckého landsmannschaftu. Skvělá kouřová clona. „Chválím“. Ale teď k tomu, jak si Babiš připravuje půdu pro další čistky ve státní správě.
Prosím, přečtěte si můj text celý.
Dnes je ve Sněmovně novela služebního zákona. Ve třetím čtení. Opravdu nejde jen o nějakou „technickou úpravu.” Záměr Babišovy koalice otevře dveře obrovské politizaci státu. Státu, který má sloužit všem 10,5 milionů občanů, kteří zde žijí. Sloužit odborně, nestranně a stabilně.
V čí prospěch bude taková úprava? Samozřejmě v prospěch toho, kdo je zrovna u moci. Tedy Andreje Babiše.
Návrh, který koalice od začátku tlačí jako poslanecký, což znamená mnohem jednodušší „protlačení”, méně připomínek a příležitostí na opravy, dělá ze státní služby v principu běžný pracovní poměr podle zákoníku práce.
To zní zhruba stejně nevinně jako založení „protikorupčního hnutí” nebo práce pro „naše lidi”. Ale někde vzadu z toho opět čouhá prospěch pro jednoho člověka.
Novela ve skutečnosti oslabuje pojistky, které chrání úředníky před tlakem politiků - princip „konej, jak chci a potřebuju, jinak letíš”, může být díky ní hojně uplatňován (a nejen pro vyplácení dotací pro, vy víte, koho)…
Zákon vytváří šedé zóny (kabinetní lidé, poradci, různé výjimky) a přesně tudy se pak „nenápadně“ přesouvají rozhodovací pravomoci mimo standardní pravidla a mimo kontrolu.
A chcete konkrétní příklad? Doprovodný zákon počítá s tím, že ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu má jmenovat ministr zemědělství. SZIF přitom rozhoduje o miliardách dotací!
To je přesně ten typ instituce, kde mají být pojistky nejtvrdší, ne nejměkčí!
A nejlepší (nejhorší) na tom je, že sami autoři přiznávají problém s kapacitou a profesionalitou státní správy:
- vzdělávání dospělých ve veřejném sektoru 10,2 % (2021) vs. průměr EU 18,6 %
- podíl lidí s VŠ ve veřejné správě 45,3 % vs. průměr EU 55,3 %
Tak proč je odpovědí oslabení služebního režimu místo investice do kvality? Odpovědět si můžete sami.
Další věc je samozřejmě oslabení tzv. institucionální paměti. Odchod zkušených a schopných úředníků ve velkém může znamenat i ztrátu know-how například evropské agendy, legislativních detailů nebo krizového řízení. Krátkodobě to znamená pomalejší úřady, větší chybovost a delší lhůty, dlouhodobě pak větší závislost státu na externích poradenských firmách a silnější vliv lobbistů.
Přijetí služebního zákona bylo i částečnou podmínkou vstupu Česka do EU. Měl zabránit politickému ovlivňování rozdělování evropských peněz a omezit korupci (to už je dneska spoustě úplně jedno, když je ministrem zemědělství lobbista Agrofertu).
Na rovinu: vládní koalice si to asi myslí, pan premiér nepochybně, ale stát opravdu není kořist vítěze voleb! Proto v téhle podobě novelu nepodpořím a budu tlačit na pojistky proti politickým čistkám a klientelismu. Stejně jako celá TOP 09.
Mgr. Matěj Ondřej Havel, Ph.D.
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku







