Druhý den XVI. Všesokolského sletu v Praze vrcholil sestavami všech generací cvičenců. Často dojemná vystoupení byla po celé odpoledne především oslavou svobody, demokracie, nezávislosti a samostatnosti našeho státu. Vhodně vybraná hudba na úžasné skupinové choreografie dokreslovala slavnostní atmosféru nikoliv laciného nacionalismu, ale zdravého patriotismu v roce 100. výročí založení Československa Masarykem, Benešem a Štefánikem. Nejmladšímu účastníkovi skladeb byly 2 roky, zatímco nejstaršímu již 92 let. Nebyly bychom ale asi v Čechách, kdyby tyto pocity nebyly narušeny několika postřehy, které mě osobně velmi mrzí a jako jednoho z politiků, byť regionálních, mě docela zasáhly.

Předně oslavy nebyly zahrnuty mezi akce oficiálních oslav i přesto, že vedení Čs. obce sokolské o to žádalo přímo resort, který má tělovýchovu ze zákona na starosti, tedy ministerstvo školství. "Slavná" meziresortní komise, která má oslavy koordinovat tak pravděpodobně na návrh resortu Všesokolský slet nezařadila.

Resort upřednostnil snad dvě nějaké tématické výstavy, zatímco tuto unikátní akci nikoliv. Proč? Na to by se měl někdo zeptat (pokud tak neučiní média, určitě se zeptám já při nějaké vhodné příležitosti přímo pana ministra). Vždyť domácí i zahraniční odbojová činnost členů Sokoloa v období první světové války je všeobecně známá a Masaryk je vždy ve svých projevech připomínal po boku Čs. legionářů. Zároveň je zarážející, že poprvé v novodobé historii obnoveného Sokola neudělil ministr školství, mládeže a tělovýchovy ani záštitu nad touto akcí. Stalo se tak i přes opakované urgence. Speciálně ministr školství má povinnost takovouto akci zastřešit bez ohledu na nějaké svoje osobní postoje či vztahy.