Hejtmanka Stráská: Nepožadujeme po státu nic víc, než aby naplnil znění zákona

15.04.2019 19:46

Jihočeský kraj se snaží přesvědčit ministerstvo dopravy, že je potřeba dokončit Vltavskou vodní cestu

Hejtmanka Stráská: Nepožadujeme po státu nic víc, než aby naplnil znění zákona
Foto: Jihočeský kraj
Popisek: Hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská

Nedokončené práce ukončily loňskou i předloňskou plavební sezonu na Vltavě s ohledem na nepříznivou hydrologickou situaci již v polovině léta. Kvůli nedostatečné hloubce koryta řeky v úseku Podolí - Kořensko. V Českých Budějovicích není možné zakotvit ani vplout do centra města a využít tak místních služeb a turistických atrakcí. Lodě u vodní nádrže Slapy zatím pomáhá přepravovat traktor. Lodní výtah pro sportovní plavidla na Orlíku je pouze pro menší plavidla a potřeboval by rekonstrukci. Podjezdová výška mostu v Týně nad Vltavou zase brzdí vyšší plavidla.

To je jen stručný výčet hlavních problémů a nedokončených investic, bránících dalšímu rozvoji plavby na Vltavě a rozvoji cestovního ruchu v jejím okolí.

Tyto „nedodělky“ znehodnocují dosud do splavnění vložené dotační i veřejné prostředky a omezují očekávané přínosy pro turisty i místní obyvatele.

Výletní lodě i individuální turistická a sportovní plavba do výtlaku 300 tun

„Jihočeský kraj se zatím bezvýsledně snaží přesvědčit ministerstvo dopravy o potřebě dokončit splavnění tak, aby splňovalo klasifikační normy. Nepožadujeme po státu nic víc, než aby naplnil znění zákona, který stanovuje, že Vltava je dopravně významnou využívanou vodní cestou. A to pro výletní lodě i individuální turistickou a sportovní plavbu do výtlaku 300 tun,“ zdůraznila jihočeská hejtmanka Ivana Stráská. Rozvoj plavby má přitom již nyní pozitivní vliv na rozvoj celého regionu, což ukazují i statistická data.

Hejtmanka zároveň připomněla, že projekt na splavnění Vltavy je i součástí Memoranda o spolupráci, které loni v prosinci podepsaly Jihočeský a Středočeský kraj. S cílem propojit tyto dva sousední regiony i po vodě. „Jihočeský kraj již v minulosti finančně podpořil předprojektovou přípravu splavnění Vltavy částkou pět milionů korun a i nadále chceme napomáhat tento záměr rozvíjet,“ řekla Stráská.

Povodí Vltavy, jako správce vodní cesty, má připraveny dva stěžejní projekty

Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala vítá zapojení Jihočeského kraje, měst a destinačních společností do podpory rozvoje a dokončení Vltavské vodní cesty. „Povodí Vltavy, jako správce vodní cesty, má připraveny dva stěžejní projekty, které výrazně napomohou prodloužit plavební sezónu zejména v období sucha, které panovalo v minulých letech. Jedná se o prohloubení plavební dráhy v úseku Podolí – Kořensko s cílem zajistit dostatečné plavební hloubky v tomto úseku. A dále o stavební úpravy na lodním výtahu pro sportovní plavidla přes hráz Orlíku. Dojde k prodloužení jeho dráhy v horní vodě a o zvýšení určitých parametrů převážecího vozíku. Tím bude lodní výtah v provozu i při snížených hladinách v nádrži. Původně jsme akce chtěli odstartovat již loňskou zimu, ale věřím, že je bude možné zahájit letos po ukončení plavební sezóny. A to s finanční podporou Státního fondu dopravní infrastruktury,“ uvádí Kubala.

Větší atrakce než je Baťův kanál. Umožní napojení i na evropskou lodní dopravní síť

Dokončení Vltavské vodní cesty by kvitoval s povděkem i David Šťastný, předseda destinační společnosti Českobudějovicko – Hlubocko. „Pouze kvalitní a komplexní infrastruktura vodní cesty umožní její efektivní využití a nabídne uživatelům nevšední pohled na krajinu, kulturní památky i na vodní technická díla. Zároveň pomůže lépe rozložit cestovní ruch v regionu,“ naznačil.

Podle Šťastného je finalizace díla podmínkou pro rozjezd navazujících projektů měst, obcí i privátních subjektů. „Jsme si jisti, že dokončení potřebných investic udělá z Vltavské vodní cesty větší atrakci než je Baťův kanál a umožní napojení regionu i na evropskou lodní dopravní síť,“ dodává.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Senátor Hraba: Pohlaví existují jen dvě. Nic jiného není pravda

22:12 Senátor Hraba: Pohlaví existují jen dvě. Nic jiného není pravda

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k výuce o genderu ve školách.