Hlubuček (STAN): Praha obnovuje meze a remízky, končí s pěstováním monokultur

02.07.2019 17:36

Jedním z nástrojů, jak bojovat proti klimatickým změnám, výkyvům počasí a suchu, je bránění nadměrné erozi půdy. Praha proto na svých polích zakládá nové meze, remízky a stromořadí, která z velkých lánů vytváří několik menších polí. Pěstované plodiny na polích se budou každý rok střídat.

Hlubuček (STAN): Praha obnovuje meze a remízky, končí s pěstováním monokultur
Foto: archiv starosty
Popisek: starosta obce Lysolaje Ing. Petr Hlubuček (STAN)
reklama

„Vracíme se k tomu, co úspěšně fungovalo před násilnou kolektivizací, která nenávratně zdevastovala náš venkov, nejen ekologicky, ale i společensky. Vracíme se k mezím a remízkům, rozdělujeme lány na menší pole. To zabrání erozi půdy a přispěje k obnovení původní polní fauny i flóry,“ říká náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.

Podmínky života zejména v zastavěných oblastech se kvůli vlnám veder a sucha zhoršují, proto Praha hledá nové cesty a postupy, jak zmírnit dopady klimatických extrémů. Jednou z reálně možných a proveditelných změn v rámci adaptace na klimatickou změnu i kvůli posílení druhové pestrosti živočichů a rostlin v krajině je radikální změna stávajícího způsobu hospodaření na orné půdě. Hlavní město Praha se k této změně hlásí a hodlá ji aktivně podporovat.

V současné době připravuje odbor ochrany prostředí pražského magistrátu podmínky pro úpravu zemědělského obhospodařování pozemků v majetku hl. m. Prahy. V rámci těchto změn je možné očekávat rozbíjení větších půdních bloků vytvářením mezí a výsadbou stromořadí, úpravu osevních postupů ve prospěch vyšší pestrosti pěstovaných plodin a upřednostňování plodin, jejichž pěstování nezvyšuje půdní erozi. Dále omezení použití chemických postřiků, omezení používání těžké techniky, preference hluboké orby před dnes rozšířeným diskováním a řadu dalších opatření.

„Erozí kvalitní ornice přichází naše republika o několik miliard korun ročně. Ekologické hospodaření má tedy i znatelné pozitivní ekonomické dopady,“ dodává náměstek primátora Hlubuček.

Pilotní ukázku, jak by také mohlo v budoucnu vypadat hospodaření na zemědělské půdě, lze už dnes vidět na poli severně od Dolních Počernic v blízkosti rybníku Martiňák. Zde bylo v několika řadách vysazeno 100 ovocných stromů, které nově rozdělily původní velký lán orné půdy na několik menších polí. Každá řada je přitom tvořena jiným druhem ovocných stromů. Za pár let se tak Pražané mohou těšit na hrušky, jablka, třešně, višně a švestky, které budou volně k dispozici, stejně jako všechno ovoce ze stromů v městských sadech.

Na jednotlivých nově vymezených polích se pak budou pěstovat plodiny, které se budou každoročně obměňovat v rámci pestrých osevních postupů. Aktuálně je např. jedno z polí obsypáno množstvím různých druhů hmyzu díky kvetoucí svazence.

Podobné úpravy jako u Dolních Počernic se připravují i na dalších polích, např. u Jinonic či Běchovic. Takto upravená zemědělská krajina je nejen esteticky zajímavější, ale velký přínos je i v oblasti retence vody nebo biodiverzity. Původně nezajímavou část Prahy tak lze poměrně snadno přetvořit na přírodně i krajinářsky hodnotnější kousek krajiny.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Seďa (ČSSD): Ke Strategii rozvoje chytrého regionu Zlínský kraj 2030

7:37 Seďa (ČSSD): Ke Strategii rozvoje chytrého regionu Zlínský kraj 2030

Je jen dobře, že Zlínský kraj ví o svých problémech a že má vizi, jak problémy řešit. Teď má i strat…