Nejde o novou myšlenku, již v minulém volebním období (52. schůze, bod 46, sněmovní tisk č. 702) se skupina poslanců nespěšně ve Sněmovně domáhala novely trestního zákoníku zavedením ochrany pedagogických pracovníků „při výkonu přímé pedagogické činnosti“ před pachateli trestných činů. Vybrali si stejně jako Chládek cestu, která ale tak říkajíc nikam nevede. Jde o zcela nesystémové řešení.

Nemusím jistě zdůrazňovat, že povolání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků, ale i nepedagogických pracovníků ve školství si zaslouží obecné úcty i ochrany, nicméně jistě ani oni sami neočekávají, že jako jedna kategorie zaměstnanců budou z hlediska ochrany práv a oprávněných zájmů jakkoli privilegováni.

Je celkem naivní domnívat se, že včleněním pedagogických pracovníků do kvalifikovaných skutkových podstat trestných činů vraždy, těžkého ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, vydírání či nebezpečného vyhrožování, jak bylo uvedeno v předloze, pomine jakékoli nebezpečí.