Já už vás nebudu zatěžovat těmi pozměňovacími návrhy, o kterých jsem tady mluvil, pokud bychom se dostali do podrobné rozpravy. Nicméně chci předeslat, mám dojem, že bychom měli v rámci tohoto autorského zákona docílit vyváženého stavu mezi kolektivními správci, kde jsou sdruženi jednotliví autoři, a potom mezi těmi plátci onoho poplatku, což jsou ta veřejná místa. Teď je jedno, kde jsou. Samozřejmě, není to úplně jedno, protože mám dojem, že garanční výbor v podstatě zasahuje do něčeho, co tady v minulosti fungovalo a je ve starém zákoně, a to je ono vyšší zpoplatnění zdravotnických zařízení a lázeňských zařízení.

Do tohoto by se nemělo dle mého sahat, protože to bylo vyjednáno v předešlých obdobích, bylo to velmi těžké jednání. Já tyto experimenty nedoporučuji, aby od nás ze Senátu vycházely.

Co se týká těch korektních vztahů, tím myslím na to, že kdyby nebyl jeden kolektivní správce, asi klidně můžu říct, který to byl, byla to OSA, přišla se skokovým navýšením, protože věděli moc dobře, že do Parlamentu míří z ministerstva kultury autorský zákon, oni chtěli samozřejmě navýšit ty poplatky, které si zatím takhle nějak stanovovali a sjednávali s těmi plátci, aby ten odrazový můstek měli úplně někde jinde.

Do té doby to byla záležitost svým způsobem aspoň jakž takž vyvážená, byla v rámci ČR, na jedné i na druhé straně to bylo vykomunikováno.

Je tady návrh garančního výboru, co se týká plateb autorům, to znamená, jenom ale dvěma typům autorů, to jsou scénáristé a režiséři. S tímto pozměňovacím návrhem přišla Dilia. Náš bývalý exsenátor Zlatuška, dneska poslanec, se toho ujal, načetl to, ale mám dojem, že v druhém čtení mu to bylo vysvětleno, on už potom tyto věci dál nekomentoval, k nám už to přišlo bez toho, co náš výbor teď do toho zákona vpravuje.