Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
asi by bylo dobré si říct, co se tady v posledních dnech děje. Kdy my tady vidíme, že vláda tady tlačí jakýsi prapodivný návrh na zrušení koncesionářských poplatků. A to znamená, že se tady zničehonic objevil návrh, který rozhodně není žádným návrhem promyšlené reformy, ale naopak jsme tady svědky chaosu, amatérismu a nebezpečného útoku na nezávislost veřejnoprávních médií, protože to, co tady ministr kultury spolu s vládou předkládá v otázce financování České televize a Českého rozhlasu, to rozhodně není žádná odpovědná změna. To není žádná modernizace, není to žádná stabilizace, je to prostě krok, který vyvolává nejistotu, oslabuje důvěru a otevírá dveře politickému tlaku na média veřejné služby. A vládní politici tady lidem říkají, že jim chtějí ušetřit peníze. A tak bych se rád zeptal: komu chcete ušetřit peníze? Jaké peníze, kde? Protože my přece tohle celé stejně zaplatíme z daní, akorát to nebude prostě transparentně, formou poplatků, ale tedy z daní, tedy přes státní rozpočet, o kterém rozhoduje vláda.
A to je ta podstata celého tohoto problému, protože rozpočet, o kterém rozhoduje vláda, samozřejmě není nezávislý. A jestliže se České televizi seberou prostředky v řádu miliardy korun a Českému rozhlasu další stovky milionů, no tak pak si nelžeme do kapsy – to skutečně není žádný pokus o více muziky za méně peněz. To je prostě snaha o to, vyvolat existenční problémy, vyvolat omezování služeb. Vytvořit tlak na obsah tak, aby konvenoval vládním politikům, a tedy ve výsledku je to tlak na svobodu médií. A nejhorší na tom je, že ten návrh je tak špatný, že proti němu skutečně nevystupuje jenom opozice. Ta kritická slova zaznívají i od odborníků. Zaznívají od akademické sféry, od zaměstnanců veřejnoprávních médií, od veřejnosti, od studentů. A vlastně dokonce i od lidí, kteří rozhodně nejsou automaticky nějak na té naší straně politického sporu. Takže to není žádný opoziční výkřik, to je skutečně vážné varování a do téhle už tak vyhrocené situace přichází ještě něco mnohem závažnějšího.
Je to podezření, že část lidí kolem Rady České televize je spojena s jednáním, které otřásá důvěrou veřejnosti v samotné fungování této instituce, protože byla zveřejněna nahrávka, která zachycuje rozhovor dvou radních České televize, v němž zaznívá zmínka o tom, že chybí doplatit půl mega za blíže neurčenou volbu. A to je šokující. A tady neříkám, že bylo něco pravomocně prokázáno, od toho jsou tady samozřejmě orgány činné v trestním řízení, ale říkám naprosto jasně, že pokud tady existuje závažné podezření, pokud se o něm veřejně ví, pokud nahrávku má dostat policie k prověření, tak opravdu není možné dělat, že se nic nestalo, že není možné, aby se tvářili, že je všechno v pořádku a současně tady pokračovaly ty volby, jakoby nad nimi nevisely stíny pochybností.
Takže my proto považujeme za naprosto nepřijatelné, aby kandidáti, kteří jsou spojovaní s těmito kauzami, byli znovu potvrzováni do té Rady České televize na další léta. A pokud už koaliční většina tedy chce nést tu politickou odpovědnost za takovýto krok, no tak ať to aspoň udělá teda veřejně, ať se jasně ukáže, kdo koho podporuje. Proto tedy budeme požadovat veřejnou volbu radních, pokud na ni vůbec dojde, protože ten problém je v tom spojení těchto dvou věcí, tedy oslabení financování veřejnoprávních médií a současně pochybné personální obsazování kontrolních orgánů. To je prostě smrtící kombinace a není to náhoda. To je prostě snaha o ovládnutí veřejnoprávních médií. To znamená nejprve instituci finančně vyhladovět, potom ji personálně obsadit a pak z ní udělat poslušný nástroj vaší politické moci.
Chcete, aby vypukla stávka v ČT?Anketa
A tohle přece nemůže nikdo, komu reálně záleží na demokracii, přejít mlčením. A taky si připomeňme, že ti kontroverzní radní, o kterých je tady řeč, jsou spojeni s nezákonným odvoláním dozorčí komise v roce 2020 a soudy jasně řekly, že to bylo nezákonné, že vznikla škoda přibližně 4 miliony korun a pokud ji Česká televize nevymůže po konkrétních vinících, no tak to zaplatí veřejnost. Tedy opět občané nebo chcete-li koncesionářští poplatníci. Takže ano, veřejnost už na rozhodnutí těchto radních doplácela. No a teď se po ní chce, aby se dívala jinam a dělala, že se nic neděje, ale ono se děje a neděje se rozhodně nic menšího než zápas o to, zda budou mít občané i nadále média veřejné služby, která nejsou závislá na momentální vůli vlády. (Odmlčí se, otáčí se na předsedajícího Tomia Okamuru.) Já bych poprosil pana předsedajícího, jestli by mohl požádat o klid v sále. Já děkuji.
Neděje se tady totiž nic menšího než zápas o to, zda budou mít občané i nadále média veřejné služby, která nejsou závislá na momentální vůli vlády, anebo zda se z nich stane prostor, kde se bude vysílat podle politického zadání a podle toho, kdo právě drží moc a peníze. A já se tedy ptám vlády i ministra kultury: opravdu vám není trapné, kam jste tuhle zemi v téhle věci dovedli? Opravdu vám nepřijde alarmující, že se mluví tady o stávkové pohotovosti, o protestech studentů, veřejnosti, o tlaku na Českou televizi, Český rozhlas? Do toho všeho, že padají takto závažná podezření kolem volby radních? Že váš poslanec Radek Vondráček tady předvedl v neděli, jak bude vypadat to, když se bude snažit vládní politik usměrnit redaktora v České televizi, protože tohle není správně. Tohle je prostě selhání vlády.
Tohle není reforma, tohle je prostě destrukce. Tohle není skutečně žádný pokus o odpovědné hospodaření. To je prostě nebezpečná hra o ovládnutí veřejného prostoru. A proto z tohoto místa vyzývám: za prvé, aby ty osoby zatížené takto závažnými pochybnostmi okamžitě rezignovaly na kandidaturu do Rady České televize. Za druhé, aby vláda přestala předstírat, že převod financování na státní rozpočet je nějaká technická změna, protože rozhodně není, to zjevný zásah do nezávislosti médií veřejné služby, minimálně teda ve vašem podání. Za třetí, aby ministr kultury Oto Klempíř tady přestal tu situaci zhoršovat svoji nekompetentností a buď ten svůj postup zásadně přehodnotil nebo spíše aby vyvodil osobní odpovědnost, jinými slovy: aby rezignoval – po tom, co tady předvedl. A za čtvrté, pane premiére Babiši, já bych se vás chtěl zeptat, opravdu vám není trapné mít ve vládě, ve svém kabinetu, takového ministra jako je Oto Klempíř?
Vždyť to je ostuda. To je směšná, trapná ostuda. Takže já bych vás chtěl vyzvat, pokud tedy pan ministr nesebere zbytky své soudnosti a nerezignuje sám, tak abyste jej odvolal pro neschopnost a vytváření ostudy doma i navenek, protože tady opravdu je za pět minut dvanáct. My skutečně nechceme mít tady místo nezávislých veřejnoprávních médií jakýsi tlampač pro hlásání vládních názorů, jako se to stalo v Maďarsku. A i pro vás, pane premiére Babiši, je za pět minut dvanáct, protože i vy máte poslední možnost tady ukázat, že nejste jenom slabý, neschopný, zbabělý premiér, ale že skutečně máte tu sílu vyřešit tady aspoň svého vlastního ministra Oto Klempíře. Takže já bych chtěl navrhnout bod Zbavte nás neschopného ministra Klempíře, než stihne zlikvidovat veřejnoprávní média. To je tedy první návrh, který bych měl.
A teď tedy dále, abychom si vysvětlili závažnost té situace. Kvalita demokracie přímo závisí na kvalitě informací, které mají občané k dispozici. To je tedy známá věc. Jak si má ostatně občan rozhodovat bez informací, bez kvalitních informací. To je záležitost, na kterou já jsem třeba i narážel v průběhu toho, co jsem se věnoval zdravotní politice. Prostě pacient má činit informované rozhodnutí, což jsou jako dvě věci. Za prvé rozhoduje a za druhé to rozhodnutí má být informované. Tedy má být činěno s tím, že jako víte, co se děje, máte objektivní informace, máte ty alternativy k porovnání, nikdo se vám nesnaží něco podšoupnout, prodat, aby získal na váš úkor nějaký osobní zisk. No a vlastně podobné je to i v té politice, protože přece jenom tohle je záležitost, kdy my se také v politice chceme rozhodovat na základě kvalitních informací. A v momentě, kdy tyto informace nejsou lidem dostupné, tak pochopitelně se nelze rozhodovat správně, nelze činit prostě ta objektivní rozhodnutí, která jsou důležitá pro to, aby naše země byla konečně směřována kupředu.
To financování veřejnoprávních médií rozhodně není neutrální věc, protože ten, kdo rozhoduje o tom financování, má potenciál ovlivňovat ten obsah. A ta finanční závislost médií na vládě jednoznačně představuje nástroj jejich nepřímé kontroly. To je informace, která se objevila i v dokumentu Freedom of the Media Report od OSCE. Takže já pevně doufám, že vláda tedy přehodnotí ten svůj přístup, že pan ministr Oto Klempíř z toho vyvodí důsledky s tím, co vyvolal za chaos, nejistotu a obavy o nezávislost veřejnoprávních médií, a v případě, že nerezignuje, takže skutečně jej Andrej Babiš odvolá.
Děkuji.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
