Mám pár poznámek k oběma. Jsou zpracovány s ohledem na pouhou znalost poměrů, sledováním zpravodajství nejen TV, ale i na ostatních portálech. V neposlední řadě diskusí se sloužícími policisty. Chápu jejich nevrlost a nechuť již o věci hovořit. Mezi policisty je mnoho zapálených a obětavých kluků a holek, připravených každému jednomu z nás pomoct. Na chyby a omyly velení mnozí sami poukazují a nejsou vyslyšeni. Nechci být vnímán jako generál po boji. Sám jsem měl několikrát náboj v hlavni i když jsem sloužil u dopravky. Vím co je strach a jak je nutné jej překonávat.

K první - policie

Místo kvalitního a pravidelného výcviku policisté střílejí na sucho, protože není na náboje. Politika minulých vlád. Poděkujme Langerovi, Kubicemu i Johnovi.

Velení nestojí za nic – jak jinak mohu vnímat slova pana Vaňka, že ti, kdo použijí opakovaně donucovací prostředky, jsou pod dohledem a tedy podezřelí, zralí na propuštění.

Opakovaně poslouchat slova současného krajského ředitele, že se vyjednávalo a proto zákrok stopli už bez emocí nemohu. Pane řediteli, když pachatel vraždil, tak se nevyjednává.

Na místo někdo navelel mnoho sil a prostředků. S úkolem řídit dopravu? První hlídka nebyla složená ze zbabělců (jak se dnes píše), oni šli až do restaurace a stáhli se, když proti nim spustil pachatel palbu. Divím se jen, že spontánně neodpověděli. Proti nebezpečnému pachateli nemuseli mít žádné zábrany. Neměli však zabezpečený zadní východ, pokračovat v zákroku mohlo skončit s pachatelem na ulici mezi lidmi. Co jim lze vyčíst je opuštění již dobytého prvního patra. Ustoupit měli za první roh a tam zůstat. Ven z budovy je zřejmě vyhnal další nedostatek – absence spojení.