Mám pár poznámek k oběma. Jsou zpracovány s ohledem na pouhou znalost poměrů, sledováním zpravodajství nejen TV, ale i na ostatních portálech. V neposlední řadě diskusí se sloužícími policisty. Chápu jejich nevrlost a nechuť již o věci hovořit. Mezi policisty je mnoho zapálených a obětavých kluků a holek, připravených každému jednomu z nás pomoct. Na chyby a omyly velení mnozí sami poukazují a nejsou vyslyšeni. Nechci být vnímán jako generál po boji. Sám jsem měl několikrát náboj v hlavni i když jsem sloužil u dopravky. Vím co je strach a jak je nutné jej překonávat.
K první - policie
Místo kvalitního a pravidelného výcviku policisté střílejí na sucho, protože není na náboje. Politika minulých vlád. Poděkujme Langerovi, Kubicemu i Johnovi.
Velení nestojí za nic – jak jinak mohu vnímat slova pana Vaňka, že ti, kdo použijí opakovaně donucovací prostředky, jsou pod dohledem a tedy podezřelí, zralí na propuštění.
Opakovaně poslouchat slova současného krajského ředitele, že se vyjednávalo a proto zákrok stopli už bez emocí nemohu. Pane řediteli, když pachatel vraždil, tak se nevyjednává.
Na místo někdo navelel mnoho sil a prostředků. S úkolem řídit dopravu? První hlídka nebyla složená ze zbabělců (jak se dnes píše), oni šli až do restaurace a stáhli se, když proti nim spustil pachatel palbu. Divím se jen, že spontánně neodpověděli. Proti nebezpečnému pachateli nemuseli mít žádné zábrany. Neměli však zabezpečený zadní východ, pokračovat v zákroku mohlo skončit s pachatelem na ulici mezi lidmi. Co jim lze vyčíst je opuštění již dobytého prvního patra. Ustoupit měli za první roh a tam zůstat. Ven z budovy je zřejmě vyhnal další nedostatek – absence spojení.
Po pár minutách přijíždí druhá hlídka a policistů tam podle všeho již je 7. Mají informace – jeden útočník, v restaurací jsou zranění, pachatel střílí, mají i osobní zkušenost. Zajistit oba vchody již jim nic nebrání.
Po celou dobu všem zúčastněným má cinkat výstražný zvoneček se zprávou – jsou tam zranění, v ohrožení života je na záchodě živý ohrožený člověk. Čekat a o nic se nepokusit někdo rozhodl. Kdo to byl mě zajímá ze všeho nejvíc. Hasiči mají jedno pravidlo. Velí velitel družstva, které přijelo na místo jako první. I kdyby v druhém sledu přijel generál Ryba. U policie se velení předává. A každý další velitel se musí nejprve znovu seznámit se všemi detaily a ztrácí čas. A vznikají prodlevy a s nepředáním všech podrobností i chyby.
Dnes nová zpráva – všichni zemřeli ihned. Nevěřím. Pokud nedodáme slovo po posledním výstřelu do těla poškozeného. Jinak jsme v pomateném důchodci ztratili střelce mimořádných kvalit, který jak na člověka zamířil, tak jej první ranou zabil. Pokud těch ran bylo víc, pak mezi první a poslední ranou (dorážející) mohla být nespecifikovaná časová prodleva. Víte co to znamená. Ta zpráva má nulitní hodnotu, pokud není podpořena ohledáním místa činu a jeho vyhodnocením. A to chvíli potrvá.
Situace mi připomíná vlastní zážitek ze služby v dobách dávno minulých. Přijel jsem k nehodě, kde záchranka stála na krajnici, vedle ní ležel v mrazu jen na fólii těžce zraněný řidič a lékař stál nad ním. Co se děje? Proč nejedete do nemocnice? Čekáme na vrtulník. Jak dlouho? Už 15 minut. Jdu k vysílačce a volám operační, abych jej zaurgoval. Po dalších minutách dostávám odpověď z operačního střediska (po telefonátech na vyšší instance) – vrtulník ani neodstartoval pro nízkou oblačnost. Lékař na záchrance skončil.
Shrnuto – sama existence zásahových jednotek snižuje akceschopnost policie? Ne. Ale jsou situace, kdy si policisté v rajonu musí poradit sami. Nemá tu práci za ně kdo udělat a musí na to být připraveni.
Velící důstojník nemůže čekat hodiny na specialisty, když jde o aktivního vraždícího maniaka.
Druhá – novináři
Televize Prima odvedla poctivou práci. Pavel Lebduška předal informaci bleskurychle na linku 158. Mluví s lidmi a téměř bez komentáře nám pouští jejich svědectví. V této kauze není co zmařit. Pachatel zemřel, soud se konat nebude. Prací novináře je nestranně informovat a poukázat na nedostatky. Sebereflexe je atribut, který je do budoucna schopen napravit nežádoucí stav.
Zatím se prokázalo, že selhává komunikace se samosprávou. Že policisté nejsou schopni realizovat ani vlastní, přesně popsaný manuál. Se vší vážností tvrdím, že selhaly velicí struktury. Ať už ekonomicky vyvolanou absencí nácviku, tak organizací zásahu na místě samém.
Jen takový detail – transportér se zásahovou jednotkou přijíždí na místo činu bez majáku. Když policisté vyndavají věci z auta, maják už má. Proč jej nasadili až po jízdě? Jeli vůbec pod majákem na místo?
Dnes šéfové brečí, že mají málo policistů. Co ty stovky, ne-li tisíce neobsazených tabulkových míst? Není to tak, že jim ten stav vyhovuje, protože prostředky dostávají i na ně a peníze jsou přerozdělovány do odměn? A kolik procent těch odměn plyne opravdu aktivním a výkonným policistům.
Ryba smrdí vždycky od hlavy. Neodsuzujte zakročující policisty, kteří tam byli první. Ti zřejmě opravdu jeli na maják a našli odvahu vyjít do prvního patra a otevřít dveře ohroženého prostoru.
Psali jsme:
Mgr. Stanislav Huml
autor: Stanislav Huml - profil
