Radim Ivan v této souvislosti zároveň oslovil ministryni pro místní rozvoj Zuzanu Mrázovou s žádostí o upřesnění cílů a podoby připravované reorganizace, včetně dopadů na obce a probíhající projekty.

„Reforma sama o sobě není problém. Každé vedení má právo upravit strukturu úřadu podle svých priorit. Otázka ale je, jestli současný model funguje,“ říká Radim Ivan.

Podle něj se v posledních letech vytvořil systém, který se postupně vzdálil realitě v území.

„Stát se v této oblasti proměnil z partnera obcí v centrálního řešitele, který produkuje projekty, rozděluje dotace a vytváří výstupy, jejichž reálný dopad je často nejasný. Sociální problémy ale nevznikají na ministerstvu – vznikají v konkrétních ulicích a městech,“ doplňuje.

Důraz na obce a reálná řešení

Radim Ivan proto navrhuje posun směrem k větší odpovědnosti a kompetencím obcí.

„Pokud chceme situaci skutečně řešit, musíme dát obcím nejen odpovědnost, ale i nástroje. Například možnost regulovat koncentraci bytů závislých na dávkách v jednotlivých lokalitách, určovat hygienické a další standardy sociálního bydlení nebo posílit pravomoci škol a jejich ředitelů při řešení problémového chování,“ uvádí.

Zároveň upozorňuje, že menší obce často nemají dostatečné kapacity a řešením může být jejich spolupráce.

„Velký prostor vidím ve sdílení služeb mezi obcemi nebo ve vytváření funkčních území, která dokážou tyto problémy řešit efektivněji než jednotlivé malé obce samostatně. Zároveň si nemyslím, že je dlouhodobě udržitelné, aby tyto problémy řešila specializovaná agentura na úrovni ministerstva, která ve výsledku nahrazuje roli obcí a vytváří paralelní systém bez jasné odpovědnosti za výsledky. Stát má nastavovat pravidla, financování a kontrolu, ale samotná řešení musí vznikat v území – v obcích a jejich spolupráci.“

Otázka efektivity a veřejných peněz a směr do budoucna

Radim Ivan zdůrazňuje, že nejde o kritiku jednotlivých zaměstnanců: „V systému pracuje řada schopných lidí. Problém je ale v tom, jak je celý model nastavený. Stát dnes často supluje roli obcí, místo aby je posiloval.“

Současně upozorňuje na nutnost jasně vyhodnotit přínos stávajících nástrojů„Je legitimní se ptát, jaký reálný dopad mají jednotlivé projekty a zda odpovídají prostředkům, které do nich stát investuje. Zvlášť pokud jde o projekty financované z evropských nebo zahraničních zdrojů.“

Podle Radima Ivana by reorganizace měla být využita jako příležitost k širší reformě fungování státu:„Nejde o to, kdo bude sedět na jaké židli. Jde o to, aby stát přestal růst tam, kde to nedává smysl, a začal vytvářet podmínky pro to, aby problémy řešily obce – protože ty jsou jim nejblíž.“