Dámy a pánové, vážený pane předsedající. (Hovoří současně s poslední větou předsedajícího.) Já jsem nechtěl vystupovat, ale mám takový pocit, že je nutno si možná dát trošku studený hadr na hlavu, a uvědomit si, proč tady sedíme. A uvědomit si velikost a význam této republiky i velikost a význam tohoto ministra. Vy myslíte, že tímto žvaněním - s prominutím - tady, a je to žvanění, já to poslouchám už několik dnů, pomůžeme lidem téhle země? Ne, ti lidé nečekají, jak se budeme dívat na Majdan, ale jaký jsme tu za dvacet letu udělali mejdan. Na to se lidé dívají. A já myslím, že lidé od nás očekávají, abychom se začali zaobírat věcmi, které jsou pro vás zřejmě málo vznešené. Ale to je problém zdravotnictví, problém školství, a toho všeho ostatního. Nezlobte se, vzpamatujte se, a uvědomte si, proč tu jste.

A Danieli, prostřednictvím předsedajícího, nenič nám našeho ministra. To, co tady říkáš, to ho totálně zlikviduje v sociální demokracii. Děkuji vám mockrát. (Potlesk z levé části sálu.)