Jako otravný hmyz. Připočítejme ještě permanentní změny v pravidlech, daních, účetnictví, zákonech, vyhláškách, kdy se nám tu vlády střídaly jak na běžícím pásu (v samostatné České republice vydrží vláda v průměru 1.8 roku) a dostáváme se tak do situace, kdy jedni už zavírají krám, dalším kouká z bažiny jen hlava a nadšenci se snaží o běh v tekutých píscích. Možná si říkáte: copak, copak? Autor má depresi? Ne. Autor je optimista, jinak by tu dávno nepodnikal. Česká republika je plná šikovných lidí, lidí, kteří chtějí něco dokázat. Mít radost ze své samostatnosti, být hrdý na svoji práci, budovat, plnit si svůj sen. Ovšem vládní koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL se rozhodla jim to zatrhnout. Když už Sazka není, co bývala, udělají loterii daňovou. Presumpci viny sice každý moderní právní stát tvrdě odmítá, ten náš ovšem ne. Kvůli okrajové části nepoctivých podnikatelů dostanou registrační podkladu všichni. A protože letos frčí téma rodina, tak nemalá část z nás přijde o základní slevu, ale můžeme si odpočítat manžele, manželky či děti. Tak si stát představuje propopulační politiku. Měl bych jednu radu: nejvíce dětí se rodí tam, kde je největší bída a nevzdělanost. Takže vládo, pusť se do toho. Nač vytvářet stabilní podnikatelské a právní prostředí, když to jde mnohem jednodušeji.