Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně, velmi jsem zvažoval, jestli vystoupím. V konečné fázi o tom rozhodl kolega Hájek, který prokázal zásadní neznalost. A já jsem rád, že mezi tím byla přestávka a že jsem se mohl trošku uklidnit. A nereagoval jsem bezprostředně na jeho slova. Zcela určitě bych neměl úspěch, protože zdaleka nezvládám takový skvělý slovník jako má kolega Hájek a nemůžu mu to říct tady do očí, protože tady teď zrovna není přítomen. Ale začnu něčím jiným.

My jsme se tady totiž na prvním místě nesešli kvůli Karviné, my jsme se tady sešli na základě toho, že bylo usnesení Sněmovny číslo 1162. A ta Karviná je pouze určitou částí, která nám má něco vypovědět do budoucna. A já nemám tady cílem kritizovat, protože jsem si sám na své kůži zakusil, jaké to je, když člověk musí rozhodovat v krizových situacích.

A já jenom pro pořádek, jako starosta jsem v krizové situaci rozhodoval jednou, jako hejtman 72 krát a jako člen bezpečnostní rady jsem spolupracoval se svým nástupcem v šesti případech. Víte, ono je tady zapotřebí vždycky na prvním místě poděkovat, protože v rámci improvizace se řada věcí u nás daří. A dařila se i nám a podařila se i teď vládě. A já myslím, že je zapotřebí poděkovat za tu fázi improvizace ve velké míře.

Nicméně ptám se na základě svých zkušeností, co bychom měli vylepšit do budoucna. A samozřejmě že jsem se začal zabývat tím, jak změnit krizové zákony nebo hlavně ten hlavní krizový zákon. A já jsem zjistil, že u řady věcí si musím říci, že nenastaly v té nejlepší pohodě, protože jsme se neřídili krizovým zákonem. A já prosím ještě jednou to zopakuji: protože jsme se neřídili krizovými zákony, tak došlo k těm největším problémům. A tady prosím, abychom skutečně vzali jednu věc za druhou a uvědomili si, co by třeba pomohlo, kdyby dřív začal nouzový stav. A já se od tohoto chci odrazit a chci říct, pro mě není otázka to, co bylo, samozřejmě je třeba nějaké věci zkontrolovat, ale o tom tady už zazněla řada věcí. Ale jde mi o to, co bude.

A jedna z těch věcí, která je, je, že stále při všech těch krocích, které děláme, děláme tu zásadní chybu, že se neřídíme krizovými zákony. A tady klidně přejdu i ke Karviné, protože je to konec konců jediný příklad, o kterém se dnes mluví nahlas. A velice poděkuji místopředsedovi Sněmovny (obrací se na místopředsedu Hanzala), já ho v tuto chvíli nenazvu jménem, ale nazvu ho primátorem Karviné. On říká bývalým, ale já mám takový ten názor, že starostou a primátorem je člověk celý život, pokud jím byl, protože mu ta starost o tu obec a o to město zůstává v srdci. Takže já jsem si dovolil ho oslovit primátorem Karviné.