Senátorská volební novela počítá s tím, že voliči by nově na jednom hlasovacím lístku stanovovali pořadí kandidátů. Hlasy pro neúspěšné kandidáty by se pak připočítávaly úspěšnějším. Podle kritiků jsou navrhovaná pravidla příliš komplikovaná, složitá a nepřehledná. V Evropě se proto s výjimkou irských prezidentských voleb nepoužívají.

Podle návrhu by kandidáti na senátory už nebyli každý na samostatném volebním lístku, ale figurovali by na společném hlasovacím lístku. Každý volič by pak měl očíslováním určit jejich pořadí podle svých sympatií. Povinně by měl označit nejméně tři adepty, jinak by byl jeho hlas neplatný.

Pokud by některý z kandidátů dostal nadpoloviční většinu prvních pořadí, byl by zvolen. V opačném případě by se mezi úspěšnější kandidáty přerozdělovaly hlasy odevzdané nejméně úspěšnému adeptovi, a to podle pořadí, jak se úspěšnější uchazeči na hlasovacích lístcích umístili. Nejvíce by takto dodatečně získal ten kandidát, kterého by voliči nejméně úspěšného kandidáta zařadili nejčastěji na druhé místo.

Změna k popularitě nepřispěje

Předkladatelé si od změny slibují mj. zvýšení účasti v senátních volbách. »Vyšší atraktivita způsobu volby pro voliče a souběh jediného kola voleb do Senátu s jiným typem voleb může zajistit podstatně větší účast voličů než při stávajícím systému,« tvrdí. Poukázali na to, že v prvním kole senátních voleb, které se koná obvykle s komunálními či krajskými volbami, účast dosahuje v průměru 36 procent, zatímco ve druhém kole jen 17 procent.

Místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Stanislav Grospič (KSČM) se k návrhu staví skepticky. »Taková změna volby nijak k vážnosti ani popularitě Senátu nepřispěje. A na druhou stranu tím bude trochu suspendována demokracie. Občan sice bude mít teoreticky právo rozhodnout se pro svého prioritního kandidáta, a také dát hlas ještě druhému a třetímu, ale do Senátu by procházeli možná i lidé, kteří získali třeba jen 25 procent hlasů, k nimž by se jim přičítaly hlasy jiných neúspěšných kandidátů, kteří by byli preferováni v tzv. druhé alternativě. To nepřispívá k demokracii, spíš je to o určité spekulaci,« řekl před časem Haló novinám.