Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dříve než přednesu pozici poslaneckého klubu TOP O9, malý faktický dotaz na pana zpravodaje. Řekl výbor rozpočtový a zahraniční. Neměl jste, pane profesore, na mysli výbor pro Evropskou unii? Ne, pardon. V takovém případě já si pak dovolím ještě doporučit výbor pro Evropskou unii, protože se to týká podle mého názoru zejména unijní problematiky. Tolik malé entrée, které nepatřilo k mému vystoupení.

Nyní tedy dovolte pozici poslaneckého klubu TOP O9.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, TOP O9 si od okamžiku, kdy došlo k negociaci a schválení fiskálního kompaktu, přála, aby Česká republika k fiskálnímu kompaktu přistoupila. Přiznám se, že byť jsme byli součástí vlády, která se rozhodla nepřistoupit, tak snad to nebudou brát kolegové jako projev neloajality, koneckonců zaznívalo to mnohokrát veřejně, nebyli jsme šťastni z toho, že vláda nepřistoupila, neboť jsme si to přistoupení přáli, a to z důvodů - až mě nechá pan předseda Zavadil s panem kolegou Jandákem je přeřvat a to ze dvou důvodů, z nichž oba chápeme stejně principiálně. Tím jedním důvodem opravdu je obraz, kterým jsme vnímáni v rámci partnerů z Evropské unie, kdy jsme neměli podle mého názoru příliš mnoho racionálních argumentů, abychom spolu s Velkou Británií, která je samozřejmě v úplně jiné pozici než Česká republika, abychom k tomuto fiskálnímu kompaktu nepřistoupili, a TOP O9 si vždy přála, přeje a přáti bude být v hlavním evropském proudu. To je tedy důvod, který je pro nás velmi vážný a akcentujeme ho při každé příležitosti, i při této.

Ten druhý důvod pro nás není o nic méně vážný. To je důvod, který bychom mohli označit pojmem rozpočtová odpovědnost, neboť fiskální kompakt v podstatě není ničím jiným než dohodou o rozpočtové odpovědnosti, ke které přistoupily země Evropské unie v okamžiku, kdy vyšlo najevo více než bylo zdrávo, že maastrichtská kritéria možná nebyla až tak špatně stanovena, ale byla velmi špatně interpretována, protože v laické i odborné veřejnosti vám na jedno z těch dvou základních fiskálních maastrichtských kritérií každý řekne, že to kritérium je mít deficit veřejných rozpočtů pod 3 %. A to je velmi špatná a nepravdivá interpretace. Správná interpretace je mít schodek dlouhodobě udržitelný pod 3 %, a tedy dlouhodobě a trvale udržitelný znamená, že se přes ta 3 % nedostanu ani v případě nepříznivého ekonomického cyklu.

To znamená, ten strukturální schodek, očištěný od ekonomických vlivů, o kterém tady velmi správně mluvil pan ministr zahraničí, by měl být tím hlavním ukazatelem. Strukturální schodek jako skutečně férový ukazatel rozpočtové odpovědnosti vlády, neboť je očištěn od ekonomických cyklů a mimořádných vlivů a ukazuje tedy opravdovou ochotu vlády držet co nejmenší rozdíl v bilanci mezi příjmy a výdaji svým vlastním politickým rozhodnutím. Je tedy očištěn od všeho, na co se ta vláda může "vymlouvat", ať už v onom pozitivním nebo negativním slova smyslu, podle toho, že jsme byli třeba v monetární bublině, anebo jsme se naopak ocitli v recesi v rámci celosvětové krize, popřípadě se jednorázově zaúčtovaly církevní restituce.