Požíváme výdobytky konzumní společnosti, která je spojena s teorií nekonečného růstu. Korporace, které vyrábějí krásná pozlátka nebo vám předkládají zážitky jako to jediné, co dnes můžete získat, je poměrně tristní. Ekonomiku táhne pouze spotřeba. Neustále se vyrábí a spotřebovává. Žijeme v době, která se podobá velkému flámu. Zatím si jej bujaře užíváme. Jenže co se stane, až večírek skončí? Kdo bude vítězem a kdo poraženým?
Nejsme daleko od doby, kdy se účet večírku pomalu naplní, a budeme donuceni k platbě. Hosté, kteří se na večírku pohybují, jsou korporace, které vytvářejí pomyslný jev nekonečného růstu a jsou na něm přítomni i jiní kapitáni kapitalizace světa – finanční ústavy. Nesmíme samozřejmě zapomenout na samotné lidstvo, které je hlavním návštěvníkem na večírku. Na mejdanu je přítomno všechno, co dnešní společnost nabízí, a to za symbolické ceny. Jako kdyby zde probíhal výprodej levného zboží. Ostatně výprodej je dalším mezníkem doby konzumu – když něco nejde prodat draze, tak to postupně zlevním třeba na polovinu původní ceny a nastává velký výprodej.
Nicméně večírek se postupně přehoupává do své závěrečné fáze. Korporace stále více ovládají a nabízejí. Lidem docházejí peníze a z večírku začínají odcházet. Zdá se, že vítězem z bujarého večírku budou právě ony korporace. Není to ale pravda. Vítězem bude nepřímo zúčastněný host – příroda. Ta se totiž postupně začne proti korporacím, které ovládají a ničí svět, bránit. Ostatně velké teplotní výkyvy, silné bouře atd. jsou toho nesporným důkazem.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV