Kapitál, kapitál a zase ten kapitál. Zaslechl jsem v nedávné době informaci, že současná generace našich občanů příliš nebude bohatnout. Navíc podle studie Global Wealth Report 2014, což je studie, kterou vydává The Boston Consulting Group, dosáhne úrovně západní Evropy až generace, která se narodila v kapitalistické společnosti po roce 1989. Co nám vlastně tato zpráva říká a bude tomu tak doopravdy?  

Výše zmíněná studie ukazuje, že celkové jmění českých domácností dosáhlo v roce 2014 asi 5 biliónů korun. Nikde se ovšem nedočtete, jaká je současná zadluženost českých domácností. Ta činí přibližně 1,3 bilionů korun, takže docela ostrý kontrast. Když si navíc vezmete, že tento dluh se poté rozpočítává i mezi děti a přitom ne každý něco dluží. Dluhová společnost je fenoménem a zároveň pastí dneška.    Podle zprávy je bohatství Čechů rovnoměrněji rozděleno, než je tomu například v USA, Slovensku nebo Polsku. V naší zemi drží horních 20 % Čechů 63 % z celkového finančního jmění domácností. Zde si však musíme položit otázku, kolik drží nejbohatší Češi typu pan Bakala, Kellner, Babiš? Zdá se, že se v naší zemi usídlila určitá rovnější společnost, než je jinde v Evropě.

Nicméně zdání může klamat a to pořádně. Ukazatelem, který takto klame je, že 5 % nejbohatších Čechů vlastní 45 % celkového finančního jmění v naší zemi. I člověk, který není zběhlý v ekonomice, pochopí, jak obludná jsou tato čísla v porovnání s počtem lidí, kteří se pohybují na hranici chudoby. V roce 2014 balancovalo na hranici chudoby plných 1,5 milionů obyvatel naší země. Musíme zde poznamenat, že hranici chudoby je určena finanční částkou přibližně 10 tisíc korun. Když se nad tím zamyslíme, tak chudobou je určitě ohroženo více lidí, než udávají statistiky, protože za 10 tisíc korun (nebo částku nepatrně vyšší) pracuje mnoho Čechů. Navíc pokud páry mají jedno nebo dvě děti, tak jsou chudobou ohroženi ještě více.