Vláda například o rok (což v praxi, protože se blíží konec volebního období, znamená navždy) posunula revizi fungování státní správy, respektive hloubkový audit konkrétních administrativních agend a jejich efektivity - a tím pádem se odsouvá i jakékoli případné následné rušení duplicitních činností státu a omezení státní byrokracie, což by rovněž ušetřilo nemalé rozpočtové prostředky. Ale to vládu zjevně nezajímá, rozhodla se šetřit na důchodcích.

Z programového prohlášení vlády, což je velmi podstatné, také vypadl návrh na zavedení tzv. daňové brzdy, která by při překročení zákonem stanovené daňové kvóty zakazovala růst daní. Což potvrzuje oprávněné obavy z toho, že Fialova vláda hodlá zvýšit mnohé daně fyzickým osobám, byť se o tom v revidovaném programovém prohlášení konkrétně nezmiňuje, ale je to jen zahaleno do alibistického vyjádření o potřebě konsolidace veřejných financí.

Ale už dříve, opakovaně a veřejně, například ministři Stanjura a Jurečka, opakovaně hovořili o plánech na zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty, což zdraží mnoho druhů zboží a služeb (včetně např. vodného a léků),o stoprocentním zvýšení daně z nemovitosti, což zvýší nedostupnost bydlení, o zvyšování některých spotřebních daních, o zvýšení povinných pojistných odvodů pro živnostníky. Či nejnověji o zrušení slevy na manželku či manžela a tzv. školkovného, což v praxi též znamená vyšší daňovou povinnost, zejména pro mladé rodiny s dětmi.