Klimatické šílenství, strach ze změny podnebí, stávkující filozofové… To vše – za doprovodného poplachu v masmédiích – nabírá na obrátkách. Děje se tak zejména nyní, kdy se klimaticky oteplená mrznoucí Evropa chystá na zimu. Druhou půli obsahu sdělovacích prostředků plní nekončící oslavy Listopadu 1989 jako dne, který díky podvratné akci StB přinesl prosperitu a svobodu (obzvláště pak některým). Zarážející na všem je, že ani komunisté nás nenutili oslavovat Vítězný únor už v lednu. Na druhé straně jak výročí mnichovské zrady v roce 1938, tak výročí bolševické říjnové revoluce v Rusku v roce 1917 zůstala kompletně stranou pozornosti médií. Výše uvedené záležitosti máme ovšem na talíři několikrát denně. Někdy si myslím, že jsme se stali objektem testu, jak dlouho takovou megadávku propagandy vydržíme. 

Ach, Greto, Greto, doma-li jsi?

Klimatické změny provází planetu Zemi od vytvoření prvotní atmosféry. Hlavní aktivisté „uhlíkově negativní Evropy“ dosud nikomu nevysvětlili, jak chtějí rostliny (tyto největší producenty CO2) odnaučit dýchat, aby zastavili jev zvaný fotosyntéza. Záškolácká středoškolačka z 1. ročníku řeční o klimatu (fakt bych rád věděl, co o něm doopravdy ví) v OSN a má větší PR než papež František. Rovněž by mě jako geologa zajímalo, jak jejich demonstrace zastraší sopky, aby upustily od soptění, respektive od erupcí skleníkových a dalších plynů. Oslava největší lži v moderních dějinách (o Listopadu 1989) mně přijde stejně absurdní.