Kobza (SPD): Pravda o zákonu o dani z nabytí nemovitostí

01.05.2020 12:52 | Zprávy

Vláda ústy ministryně financí Aleny Schillerové nám představila své rozhodnutí zrušit daň z nabytí nemovitostí. Tento krok, nepochybně správným směrem, však – aspoň u lidí pamatujících víc než včerejší televizní program – vyvolává jednak hořký úsměv, a jednak potřebu poněkud komplexnějšího vysvětlení.

Kobza (SPD): Pravda o zákonu o dani z nabytí nemovitostí
Foto: SPD
Popisek: Jiří Kobza, poslanec za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Je členem zahraničního výboru a místopředsedou výboru pro životní prostředí

Jeho historie patří totiž k tmavým momentům nedávné minulosti.

Zákon o nabytí nemovitostí, jak jej známe do včerejška, pochází z roku 2013. Jeho legislativním praotcem bylo Zákonné opatření senátu č. 340ze dne 9.října 2013. To průlomově stanovilo, že daň z nabytí (převodu) nemovitostí neplatí prodávající, tedy ten, kdo inkasuje cenu nemovitosti, nýbrž kupující, který platí za nemovitost plus daň z nabytí. Tento jen zdánlivě absurdní legislativní veletoč ovšem má při bližším zkoumání velmi prostinký důvod. Předcházelo mu totiž jen nedlouho předtím přijetí Zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, tedy ony slavné církevní restituce, v nichž stát rozdal církvím jednorázově bezmála 59 miliard korun (a k dalším mnohamiliardovým platbám se zavázal). Docházelo i k takovým absurditám, že zákon měl sice postihovat jen církve existující před 25.2.1948 a zbavené majetku po tomto datu. Avšak o svou víc než miliardu úspěšně zabojovala např. i Apoštolská církev, která oficiálně začala působit až v roce 1989, takže „odčinění ztrát“ v miliardové výši za pár týdnů existence v časech zcela odporujících dikci zákona vyvolává další hořký úsměv. Mimochodem, pravým opakem se stal příklad církve baptistů, která jako jediná státní peníze odmítla a zachovala se tak jako jediná vskutku křesťansky spravedlivě.

Ještě si vzpomeneme, jak strašně se spěchalo s přijetím zákona o církevních restitucích (největšími siláky v aréně tehdy byli Miroslav Kalousek a Petr Nečas, členové tehdejší vlády, o jejichž případnémnapojeni na církevní kruhy lze úspěšně spekulovat). Spěchalo se tak moc, že se v hlasování nakonec hodil i hlas tehdejšího poslance Pekárka (ODS), odsouzeného za korupci, který hlasoval poslední den před tím, než nastoupil k výkonu trestu. Zákontajk začal platit 1. ledna 2013.

Vzápětí poté, 22. února 2013, podepsal jménem vlády její předseda Petr Nečas (ODS) smlouvu se statutárními zástupci restituujících církví o konkrétní realizaci převodů majetku, financí atd.  Už 1. února téhož roku však v České televizi tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) prosazoval změnu legislativy v tom smyslu, aby daň z převodu (nabytí) nemovitostí neplatil prodávající, jako dosud, nýbrž kupující. Proč to asi činil? Nu protože většina církví neměla schopnosti, zkušenosti, logistiku ani prostředky starat se o nabyté nemovitosti, a proto byl logický předpoklad, že se odstartuje dlouhá série prodejů, aby se církve dostaly i tímto způsobem k hotovým penězům. A bylo tedy třeba církvím pomoci, aby ani prostřednictvím daně z převodu nepřišly ani o haléř. Jak prosté, milý Watsone…

Nu a navzdory tomu, že Nečasova vláda v létě 2013 padla, legislativní setrvačník přivedl na svět ono svrchu zmíněné senátní opatření. Zákonné opatření Senátu je totiž v České republice zvláštní forma právního předpisu podobného zákonu, které přijímá Senát na základě článku 33 Ústavy České republiky v době rozpuštění Poslanecké sněmovny, pokud věc nesnese odkladu. Tato věc tedy zjevně odkladu nesnesla.

Je dojemné dnes sledovat aktéry tehdejšího restitučního a daňového balábile, jak chválí zrušení daně o nabytí nemovitostí. Jsou to většinou titíž politici, kteří tehdy prosazovali pravý opak. To je zřejmě v Česku ustálená zvyklost. Říká se tomu „kam vítr, tam plášť“.

A ještě jedna drobná pointa. Zákonné opatření Senátu z roku 2013 po dalším legislativním procesu už na půdě celého Parlamentu, tedy včetně Poslanecké sněmovny, posvětil zákon č. 254 ze dne 14. července 2016. To už nebylo za vlády Nečasů a Kalousků, nýbrž socialistů a hnutí ANO. Téhož, které dnes ústy své ministryně financí přineslo doopravdy potřebné opatření. A teď se v tom, milý voliči, zkus vyznat!

Nemohu než si povzdechnout s klasikem: „Je něco shnilého ve státě dánském…..“

Jiří Kobza, poslanec za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Zajímá mě, co si přeje ODS?

Protože vy na jednu stranu tvrdíte, že: ,,Zdá se, že si voliči nepřejí další federalizaci EU, bezbřehou migraci a ničení konkurenceschopnosti a životní úrovně radikální zelenou ideologií vtělenou do Green Dealu. To je nadějná zpráva." Jak ale vysvětlíte vaše spojení s Lidovci a TOPkou? Nemyslíte, že...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Babiš (ANO): Nejdřív strašíte, teď tvrdíte, že je všechno v pořádku

23:07 Babiš (ANO): Nejdřív strašíte, teď tvrdíte, že je všechno v pořádku

Projev na 107. schůzi Poslanecké sněmovny 14. června 2024 k možnému teroristickému útoku.