Ačkoli veřejnou debatu o posledním vývoji na úrovni nejvyšších orgánů Evropské unie ovládlo téma vyjednávání o novém dlouhodobém unijním rozpočtu a speciálním Fondu obnovy, kdy Maďarsko a Polsko až tento týden na poslední chvíli stáhly své veto motivované odporem k vrchnostenského zasahování Evropské komise do vyplácení fianančních prostředků členským státům z politických důvodů, odehrály se na půdě Evropské unie i jiné události, jejichž dopad na životy evropských občanů může být v průběhu příštích let srovnatelně významný.

Bruselský akční plán

První z nich je oficiální uveřejnění Evropského akčního plánu pro demokracii z dílny místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.

Formálně se jedná o tzv. Sdělení Evropské komise, tedy o deklaratorní a zatím právně nezávazný dokument, který ovšem dobře odhaluje záměry unijní exekutivy v blízké budoucnosti. A není to příjemné
a pozitivní čtení.

Jde de facto o soubor nástrojů, kterými se Evropská komise snaží do budoucna v prostoru členských států upevnit a pojistit podporu stále tvrdší a těsnější evropské integraci a všemožně potírat veškeré názory, které jsou k tomuto směřování oponentní a kritické. Zaklíná se přitom pojmy, jako jsou „právní stát“, „vláda práva“, „evropské hodnoty“ či „liberální demokracie“. Přičemž jde ponejvíce o hesla bez reálného obsahu. O klacek na kritiky.

Evropská komise chce v členských státech napříště aktivně zasahovat zejména do těchto oblastí: