Tento stav částečně napravila již loňská novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, kterou inicioval pardubický poslanec Martin Kolovratník. Nyní nastává druhá fáze, jejímž cílem je zkrátit dobu přípravy strategických dopravních staveb zhruba o třetinu, ze stávajících až 13 let. Novela má za cíl zjednodušit povolovací procesy, které často brání včasnému zahájení staveb.

Cílem novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury je zkrácení procesu příprav staveb do deseti let. „Jedním z klíčů ke zkrácení doby příprav staveb je možnost umístit a povolit dopravní stavbu v jediném řízení. Nově by nemusela být dokumentace tak podrobná, jako musí být nyní. Navíc by s ní byl spojen pouze jediný přezkum. Podle státních investorů by tento krok mohl zkrátit lhůtu příprav až o tři roky,“ říká předseda sněmovního podvýboru pro dopravu a dodává: „Dalším klíčem je zavedení Jednotného závazného stanoviska u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. V takových případech bude nově vydáváno jediné závazné stanovisko, které nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny, což může oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok.“

Ministerstvo dopravy navrhuje zavedení pevné lhůty pro vydávání závazných stanovisek. „Podle návrhu je tato lhůta stanovena maximálně na 30 dní a ve zvlášť složitých případech je lhůta prodloužena na 60 dní. Pokud úřady nevydají stanovisko v uvedené lhůtě, počítáme se zavedením tzv. fikce souhlasu. Navíc počítáme s vyhotovováním jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb potřebných pro výstavbu dopravní infrastruktury a jeho využitelnosti až po dobu 3 let od jeho vyhotovení,“ říká pardubický poslanec Martin Kolovratník.

Ministerstvo dopravy, ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo pro místní rozvoj také v zákoně o vyvlastnění navrhují stanovení konkrétních lhůt pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění potřebného pozemku pro stavbu. Úřady budou mít 60 dní od zahájení vyvlastňovacího procesu na stanovení ústního jednání s dotčenými majiteli pozemků, po kterém bude následovat 30 denní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění. „Podle současné legislativy nejsou stanoveny žádné lhůty a z mého pohledu není vyvlastňovací úřad dostatečně motivován k bezodkladnému rozhodnutí. I kvůli tomu se někdy bezdůvodně řízení protahuje,“ vysvětluje pardubický poslanec Martin Kolovratník.