Není na tom nic nepochopitelného. Spíše mě zaráží, že tuto otázku musí řešit soud a ne odpovědní politici. Vždyť kritiky ze strany veřejnosti přinesla média v předkoronavirových letech obrovské množství. A není se čemu divit. Jedná se o opravdu velký byznys, v němž se ročně točí miliardy korun. Podle odhadu statistického úřadu se jenom v Praze takto pronajímalo více než 11 tisíc (!) bytů, v nichž se za rok 2018 ubytovalo 1,16 milionu zahraničních turistů. Jen ve zmiňovaném hlavním městě je to byznys v objemu více než 3 miliardy korun.

To už není drobný přivýdělek, který může pomoci rodinnému rozpočtu, ale celé podnikatelské odvětví, jenž se na rozdíl od jiných služeb dosud zcela vyhýbalo placení daní (mimochodem v Praze by to znamenalo téměř půl miliardy korun na daních). Přitom negativních dopadů má zrovna tento způsob podnikání více než dost. Od výrazného zhoršení kvality života lidí žijících v místech s vysokou koncentrací těchto krátkodobých pronájmů, přes růst nájmů a vylidňování center měst, ze kterých se stává jeden velký hotel, až po masy turistů dalece přesahující kapacity měst.