Výsledky jsou zarážející a ukazují na obrovský byznys, který se s tímto typem "podnikání" za několik posledních let v naší zemi rozrostl. Co je však ještě více zarážející, je fakt, že přestože většina ubytoven nesplňuje ani základní hygienické, hasičské či jiné předpisy, v podstatě s tím státní orgány nemohou nic dělat. Tedy kromě udělování tisícikorunových pokut, které vlastníci rádi zaplatí, s vidinou přijmu v řádech stovek tisíc v dalším měsíci. Stát v tomto případě dlouhodobě rezignuje na problém, který by měl řešit nejen kontrolami, ale především alternativou. Co by se vlastně stalo, kdyby se úředníci rozhodli ubytovny zavřít a lidi vystěhovat? Byl by to velký průšvih. Vzhledem k tomu, že lidé, kteří žijí v ubytovnách, prostě nemají kam jít. Stát totiž dlouhodobě a v období posledních sedmi let pravicových vlád zcela systematicky ničil jakoukoliv jinou možnost sociálního bydlení, ať už v podobě výstavby sociálních bytů či zcela striktního dodržování lidsky důstojných podmínek v tzv. ubytovnách. A tak nám nezbývá než čekat, až se hoši dohodnou na vládě a rozdělí si posty. Pak snad konečně začnou pracovat. A prioritou by v tomto případě neměly být jen otázky kdo bude komu dělat náměstka či poradce, ale například i otázka urychleného řešení sociálního bydlení v naší zemi. Desetitisíce lidí žijící v nevyhovujících podmínkách by si okamžité řešení zasloužily. Města a kraje za něj budou vděčná. Bez něj totiž hrozí nejen plýtvání státními prostředky, ale i sociální katastrofa, která půjde zastavit jen velmi těžko.

Ing. Kateřina Konečná, poslankyně Parlamentu ČR