Je jasné, že tento problém ukazuje na principiální problémy, kterým dnes evropská integrace čelí. Na jedné straně tu máme evropské instituce (popravdě často stojící příliš daleko od reality), které se snaží zavádět komplexní řešení na centrální úrovni, a na druhé straně členské státy, které sice jsou realitě problémů výrazně blíže, a buď zcela ignorují, či překrucují bruselské návrhy řešení, a pak z toho trpí Evropa jako celek.

Na konci dne to pak vypadá tak, že na vině je pouze a jedině EU, i když to tak není. Dnes již jasně vidíme, že problém je do značné míry i v členských státech. Jednotlivé unitární státy měly poslat své odborníky a pohraničníky do agentury zajišťující vnější hranice (Frontex), avšak stalo se tak jen ve velmi nedostačující míře. Německo vesele zve migranty k sobě, a pak se je rozhodne zase posílat k vnějším hranicím. Itálie a zejména Řecko zcela nezvládají uprchlíky registrovat, přesidlovat a využívají situaci k vlastní politické hře.