Zároveň ale lidé píší i návrhy, jak by řešili příjmovou stránku státního rozpočtu. Odborníci se většinou omezují na lakonické konstatování, že je s tím třeba něco udělat a nejsnadnější to bude zvýšením daní, nebo jednoduchými škrty (mnozí je titulují jako „tupé škrty“). Návrhy občanů jsou daleko nápaditější. Navrhují zrušit politicky angažované neziskové organizace, zrušit Senát, vrátit banky zpět do rukou státu, snížit počet zdravotních pojišťoven, zamezit vyvádění zisků do zahraničí. Zrušit církevní restituce, podívat se na způsob privatizace podniků, které tvořily před třemi desítkami let základ našeho národního hospodářství.  Navrhují přehodnotit smlouvy tzv. solárních baronů.

Je bohužel realitou, že i když volební program KSČM tato témata obsahoval, lidé podlehli mediálním kampaním jiných stran. Považuji za důležité, aby se KSČM podařilo lidem vysvětlit, v čem se liší od ostatních opozičních stran.

Stále se pohybujeme v režimu opatření spojených s nemocí COVID-19. I to má bohužel vliv na výkonnost ekonomiky a přináší to zvýšené náklady na zdravotní a sociální péči. Není však rozhodně chybou KSČM, že se stávající vládě nedaří konsolidovat stav veřejných financí, jak by si občané představovali. Není ani co zásadního hodnotit na postupu nově vznikající koalice, protože své představy sdělují její budoucí představitelé jen obecně.