I po 33 letech jsou vzpomínky na 17. listopadu 1989 živé, jako by to bylo včera. I když změna všeho a svoboda vlastně byla nadosah, protože se hroutil celý sovětský blok, nikdo z nás si ten den nedokázal představit, jak zlomovou dobu žijeme.

Když jsem ten památný pátek šla spolu s průvodem tisíců lidí na nábřeží směrem k Národnímu divadlu a na Národní třídu, dav volal: Už je to tady! Připadalo mi to tehdy velmi smělé, protože naši rodiče i prarodiče na to marně čekali. Takže jsme měli pocit, že tady budou vládnout komunisté navždy.