Příčinou je nepochybně situace lidí, kteří jsou ochotni zaplatit značnou sumu peněz a podstoupit poměrně velké riziko, aby se dostali do svého „vysněného cíle“, tedy k nám do Evropy. V tomto směru je třeba, aby ze strany jednotlivých států EU, potažmo samotné Evropské unie, došlo k efektivní pomoci zemím, ze kterých v převážné většině směřuje vlna imigrantů. Podstatné je, že tato pomoc skutečně musí směřovat k samotným lidem a neměla by být rozkradena, ještě než se dostane k cílovým adresátům této pomoci, přičemž zde platí v nadsázce ono známé, že „lepší než dát někomu rybu, je naučit ho rybařit“.

Zároveň je dle mého názoru nutné, aby došlo k zefektivnění ochrany vnější hranice Evropské unie. Je zřejmé, že ve Středozemním moři nelze stavět zdi ani ploty. Především tedymusí být posílena ochrana hranic pomocí výrazně většího počtu hlídek pohraniční stráže a exulanti nesmí být vpouštěni do svrchovaných vod Itálie, Řecka, Španělska či dalších států, které tvoří vnější hranici tzv. schengenského prostoru. V opačném případě bude celá Evropa zaplavena lidmi, kteří pro nás nebudou přínosem, ale budou využívat, případně i zneužívat, štědře nastavený sociální systém.