Děkuji za slovo.

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k tomu, jak diskuse byla bohatá jak na výboru, a vidím počet přihlášených, tak se pokusím svůj příspěvek zkrátit, protože nepochybně se dnes věci budou opakovat a asi se dostaneme do situace, že sice bylo řečeno vše, ale ještě nebylo řečeno všemi, tak to asi není úplně smysl dnešního projednávání.

Přesto mi dovolte také vystoupiti a poukázat možná i ze své zkušenosti starosty na některé záležitosti, které se týkají zákona, který, pane ministře, předkládáte.

Zákon, o kterém se v médiích ujala trošku nešťastná zkratka protikuřácký, si klade za cíl širokou a dle mého soudu až nesmyslnou ochranu obyvatel před účinností škodlivých látek tak, že v podstatě zákon bude škodit lidem samotným. Zákon, tak jak je napsán a navržen, a teď předesílám v písemné podobě, byť jste, pane ministře, již v úvodní řeči mírnil některá přísná opatření, je naprosto totálně odtržený od reality natolik, že ani desítky pozměňovacích návrhů, které už teď v tuto chvíli v systému jsou, jej nemohou bohužel učinit zákonem respektovaným, kterému se lidé nebudou vysmívat.

Myslím si, že to se projevilo i na jednání výboru pro veřejnou správu a už to tady od mého předřečníka zaznělo. Musím mu dát za pravdu, že bohužel paní náměstkyně se svoji chybějící znalost zákona snažila spíše nahradit arogancí a celé vystoupení na výboru pro veřejnou správu nebylo vůbec šťastné. Ukázalo se to zejména ve chvíli, kdy odešly paní náměstkyni úřednice na paralelně běžící jiný výbor o tomto zákoně, a paní náměstkyně si vůbec nebyla schopna rady odpovídat na naše věcné otázky, jak zákon bude mít dopad na praxi.