Ovšem při demonstraci antibabišovců na Václavském náměstí v Praze byly na pódiu anglické texty. Tato demonstrace se neobrací k lidu Moravy, Slezska a Čech, kde se anglicky nemluví, ale do ciziny. Nevím, zda do Bruselu či Washingtonu.

Ožívá snaha těch, kteří prohrají politický zápas doma, získat moc zvenčí. Dřív se jezdilo k císaři do říše, pak k soudruhům do Moskvy a nyní do Bruselu. Cizí jazyk je pochopitelný, protože texty nejsou určeny pro lidi zde, ale pro jiné, kteří jazyk Moravanů a Čechů neznají. I Vasil Biľak a jeho druhové napsali zvací dopis roku 1968 v ruštině.

Pohrdání volbami

Antibabišovské demonstrace se konají v době evropských voleb, kdy ANO Andreje Babiše zvítězilo. Směji se komentářům, které Babišových 21% považují za nevýrazné vítězství, když pocházejí od představitelů stran, pro které je to nedostižná meta. V demokracii má vládnout vítěz voleb, ne poražený. Volební hlasy z celých Čech, Moravy a Slezska jsou větší hodnotou, než jen hlasy z Václavského náměstí či Letné.

Stvoření Babiše

Je komické vidět v antibabišovské Národní frontě Petra Pitharta či Bohuslava Sobotku, kteří se na stvoření Babiše-politika podíleli. Petr Pithart se angažoval proti reformě volebního systému v roce 2000, která posilovala vítěze voleb a měla skoncovat s bahnem koaličního vládnutí. Pithart se bál o pozici malých stran. Pithart tehdy zvítězil. Tím umožnil pokračování vládnutí páchnoucího koaličního bahna, kdy vlády byly slabé, rozhádané a rozpadaly se. Byla otázka času, kdy přijde nějaký Babiš, aby nabídl něco jiného a volič mu uvěřil, byť výsledky jiné nejsou.

Jak je pojem malé strany relativní, dokazuje lidovec Jiří Čunek na východní Moravě. Strana, která se celostátně potácí okolo 5% volební podpory, má ve Zlínském kraji 23%. Křesťanská demokracie není okrajovou politickou ideou, lidová strana může být velká, ale musí si do čela dát lidi, kteří získají voliče. Pro úspěch strany je osobnost lídra určující.