Je ústavní lží, že by snad prezident byl slouhou premiéra či jiných orgánů a že by jejich návrhy byly pro prezidenta závaznými příkazy. Kdyby ústava chtěla, aby nějaká práva prezident neměl, tak by mu je nedávala. Lež je však nutno odmítnout, stejně jako to udělal Tomáš Masaryk v rámci politického zápasu o rukopisy královédvorský a zelenohorský.

Prezident Miloš Zeman neporušuje ústavu, když odmítl jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury. Ústava právo jmenovat ministry dává prezidentovi, který nemůže jmenovat někoho bez návrhu premiéra, ale navrhovací právo není silnější než jmenovací. Prezident nemusí návrhu vyhovět. Ministři jsou jmenováni za shody prezidenta a premiéra.

Minářova kritika Miloše Zemana je průzračně pokrytecká. I špatné právní názory lze zastávat s jistou upřímností. Ale nesmí se měnit podle toho, jak kterého prezidenta má kdo rád. Proč Minář nekomentoval to, že prezident Václav Havel odmítl návrh vlády Miloše Zemana na odvolání předsedy Komise pro cenné papíry Tomáše Ježka, odmítl návrh Poslanecké sněmovny na jmenování Františka Brožíka viceprezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, odmítl návrh Akademického senátu Univerzity Hradec Králové na jmenování rektora Petera Mikuleckého. Cožpak prezident Havel mohl odmítat návrhy a prezident Zeman ne? Minář asi neví, že své personální představy o vládě posadili i prezidenti Masaryk, Beneš a Hácha. Možná, že se to probíralo ve škole v pátek, když se stávkuje. Nebo snad návrhy vlády a Poslanecké sněmovny může prezident odmítnout a návrhy předsedy vlády ne?