Každý chce sdělovat dobré zprávy. Pokud jsou pravdivé, nic proti. Jde-li o zvěsti šmrncnuté zásahem PR týmu, je to velmi nebezpečné. Sociální sítě rychlostí blesku šíří svá sdělení, pokud jejich autor podlehne tlaku a přání okolí nebo nadřízených, je vytvořena bublina, která musí zákonitě prasknout a na povrch vypluje holá pravda. Zářným příkladem je ministr zdravotnictví. Dnes nařídím a zítra zruším. Výsledkem je nejen odchod odborníků, ale především šíření Covidu-19 v naší republice. K čemu je ministr s takřka nulovou autoritou? Svou ministerskou židli si patrně nosí domů, aby o ni náhodou nepřišel. Nebylo rozumnější tolik nerozvolňovat ochranná opatření? Pravděpodobně ano. Dnes se opět zavírají třídy škol, oddělení úřadů i domovy seniorů a ústavy sociální péče. Rodiny už opět neví, jak zvládnout péči o děti a práci, matky samoživitelky počítají každou korunu a odpovědný ministr mlčí. Velmi by mě zajímalo, jaká jsou další, jím připravovaná, řešení.