Jenže pro nás má v mnoha případech velmi rozporuplný efekt. Je tedy diskutabilní, jaký bude další přístup v rámci zemědělství a potravinářství. Lidé zaznamenávají na pultech obchodů dvojí kvalitu dováženého zboží. Potraviny pár kilometrů za hranicemi jsou mnohem lepší než ty v našich supermarketech. Je znám průzkum několika druhů zboží, které mají různou kvalitu v zahraničí a České republice. Můžeme si to ukázat například u rybího filé, které má mnohem větší obsah masa v zahraničí nežli u nás. U některých pracích prostředků je pro změnu v zahraničních baleních více aktivních látek nežli v těch, které jsou prodávány v České republice. Občané se sice rozčilují, ale bez zásahu vládních orgánů a to i našich zástupců na půdě Evropské unie jen stěží dosáhnou pozitivních změn.

Před lety jsme bývali, co se týče potravinové soběstačnosti, na tom mnohem lépe. Jen pro zajímavost, v letech 1990 se brambory pěstovaly zhruba na ploše 109, 5 tisíce hektarů. V posledních letech se tato plocha zmenšila na cca 23 tisíc hektarů. Je nutné bezpodmínečně vyřešit podporu chovatelství, zemědělství, pěstitelství, ale i návazně zpracovatelského průmyslu. KSČM se výrazně zasazuje o ochranu zemědělské půdy a systematickou pomoc těm, kteří se starají o to, aby v příštích letech došlo k navýšení potravinové soběstačnosti. Ne každý si může dovolit platit za zeleninu, maso a další produkty horentní sumy. V dnešní době je drahé i ovoce, které běžně bývalo na našich stolech. Kilogram jablek si pořídíme za 36 – 38 korun. Kilogram vepřové pečeně nás přijde v současné době na zhruba 149 korun.