Děkuji za slovo.

Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci dlouhodobého podfinancování lékárenské péče, která není nijak zohledněna v aktuální podobě vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2018. Vyhláška nereflektuje současnou situaci lékáren v menších městech. Několik desítek bylo z důvodu poklesu příjmů již uzavřeno a dalším asi šesti stům hrozí uzavření. Obyvatelé menších měst tak mohou čelit úplné absenci lékárenské péče. Lékárenství je jediný segment zdravotnictví, u něhož dochází dlouhodobě k poklesu příjmů ze zdravotního pojištění a zároveň u něhož nebyly plně kompenzovány zrušené regulační poplatky. Dochází tak k tomu, že narůstají náklady spojené s provozem lékárny, ale klesají příjmy lékárenského zařízení. Situace samozřejmě nenapomáhá ani narůstající administrativní zátěž spojená s EET či e-recepty. Vyhláška sice zohledňuje tyto nové povinnosti u lékařů, ale na lékárníky nebere zřetel. Je nepřijatelné, že zde dochází u koncových uživatelů lékárenské péče, tedy pacientů, k tak zvané lékové turistice. Situace vzniká na základě systému tvorby koncové ceny léčiv na straně distributora a prodejce, kdy větší prodejci jsou díky systému marží a obratových bonusů podstatně zvýhodňováni. Žádám vás proto, aby váš úřad neprodleně projednal tyto konkrétní zkušenosti a přišel s návrhem pro obce a menší města, kterých se tyto problémy dotýkají nejvíce. Za možné řešení lze považovat sjednocení doplatků za léky hrazené z veřejného pojištění, v jehož důsledku by byla pacientovi garantována stejná cena v jakékoliv lékárně.