Původním impulsem protestů byla špatná a nesmyslná novela zákoníku práce, která znejistila způsob práce lékařů v nemocnicích a tím i jejich příjmy za přesčasovou práci.

Protestující lékaři, ale i odbory a Česká lékařská komora rychle pochopili, že chybu vlády je třeba náležitě využít a původní záměr protestu, kterým byly změny v přesčasové práci, se rychle změnil na finanční požadavky. Neschopnost ministra zdravotnictví dojednat dohodu s protestujícími vedla k jednání s předsedou vlády Petrem Fialou. Předseda vlády využil svého postavení a nabídl protestujícím lékařům finanční prostředky, návrat přesčasů do původního stavu, a dohoda byla na světě. Jednoduché, ale poněkud nemravné, a to zvláště poté, co pan premiér zdůraznil, že 9,8 miliardy korun na růst platů a mezd jde ze systému veřejného zdravotního pojištění, a nikoliv ze státního rozpočtu. Především, jedná se vždy o veřejné prostředky tvořené odvody od občanů a za druhé příjmem veřejného zdravotního pojištění jsou z jedné třetiny příjmy za tzv. státní pojištěnce, které jsou placeny přímo ze státního rozpočtu.

Je třeba přiznat, že prvotní chybu nepochybně udělala vláda prosazením špatné a všemi odmítané změny zákoníku práce. Je až s podivem, že právě tento zákon ukázal, jak vláda vše válcuje silou, i když je zcela evidentní, že její návrh je špatný, nedomyšlený a může přinést mnoho problémů. Členové vlády, ve své snaze udržet vládu za každou cenu, odmítají jakýkoliv oponentní návrh ze strachu, že je veden zlým úmyslem poškodit vládu, což mnohdy není pravda. Je to pro její další fungování velmi nešťastný postoj.